„Pro Německo jako průmyslovou zemi je to v této době velmi dobrá zpráva. Spolková vláda masivně uleví zpracovatelskému průmyslu s náklady na elektrickou energii. Radikálně snížíme daň z elektřiny, stabilizujeme přenosové poplatky a pokračujeme v kompenzacích v cenách elektřiny, aby se podniky mohly lépe vyrovnat se současnými cenami elektrické energie,“ řekl sociální demokrat Scholz.

Ministr hospodářství Robert Habeck, který je ze strany Zelených, dohodu označil za klíčový krok k podpoře konkurenceschopnosti německého průmyslu. „Podpoříme podniky od těch středních až po koncerny,“ řekl. Za správnou cestu považuje balíček i ministr financí Christian Lindner z liberálních svobodných demokratů (FDP). „Konkurenceschopnost průmyslu i středních podniků je pro vládu stejně důležitá. Proto v celé šíři snížíme daňovou zátěž výrobních provozů náročných na energii,“ dodal.

Součástí plánu je masivní snížení daně z elektřiny na minimální evropskou úroveň. Z toho by podle prohlášení měly profitovat všechny podniky, nikoli pouze ty, které doteď dostávaly kompenzace za vysokou spotřebu elektřiny ve špičce. Stávající kompenzace pro 350 podniků, které čelí mimořádné mezinárodní konkurenci, budou prodlouženy a rozšířeny.

Spolková vláda uvedla, že balíček se skládá z několika částí. Vedle už dohodnuté stabilizace přenosových poplatků pro první polovinu roku 2024 výrazně klesne pro všechny podniky ve výrobě daň z elektřiny. Konkrétně ze současných 15,37 eura (377 korun) za megawatthodinu na 50 centů (12,30 korun) za megawatthodinu. V převodu na kilowatthodiny to bude z 1,537 centu na 0,05 centu.

Snížení daně z elektřiny bude pro roky 2024 a 2025 ukotveno zákonem. Vláda se zároveň shodla, že snížení by mělo následně platit i tři další roky, tedy v letech 2026 až 2028, pokud bude možné z rozpočtu zajistit financování takové úlevy.

Německá vláda se na opatřeních dohodla po měsících sporů ve vládní koalici ohledně toho, jak zajistit, aby německý průmysl zůstal v prostředí vysokých nákladů na energie konkurenceschopný. Vláda dnes uvedla, že balík obratem předloží Spolkovému sněmu, aby ho poslanci mohli schválit co nejdříve.

Dluhová brzda je opatření zakotvené v ústavě, které brání přílišnému zadlužování země. Na dodržování tohoto mechanismu, který funguje automaticky ze zákona, trvá ministr financí Lindner. Po oznámení dohody začaly na burzách zpevňovat akcie německých chemiček.

Vysoké ceny energií jsou aktuálním tématem také v České republice, kde zatěžují domácnosti i podniky. Energetický regulační úřad (ERÚ) na příští rok navrhl výrazné zvýšení regulované složky energií, která se na konečné ceně energií podílí velmi výrazně. Regulovaná složka elektřiny pro domácnosti by podle návrhu měla vzrůst meziročně o 71 procent. Ještě výrazněji stoupne pro velké odběratele, na hladině vysokého napětí meziročně o 113 procent a na hladině velmi vysokého napětí o 206 procent. Definitivní podobu regulované složky cen energií představí ERÚ koncem listopadu.

Skokový růst regulovaných složek ceny energií může podle Ocelářské unie fatálně ohrozit konkurenceschopnost českého ocelářství, protože by to zvýšilo náklady firem o desítky až stovky milionů korun ročně. Ztráty konkurenceschopnosti se obává také Asociace sklářského a keramického průmyslu ČR (ASKP).

Podpora německého průmyslu může přimět k dotacím jiné státy včetně ČR

Podpora německého průmyslu kvůli vysokým cenám energií může dotlačit další evropské státy včetně České republiky k vlastním dotacím do průmyslu. Tvrdí to analytici, které oslovila ČTK. Samotná dotační podpora firmám by však podle nich vedla ke zvýšení zadlužení země o desítky miliard korun, což by pro Česko mohlo být problémem. Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) uvedlo, že německý program a jeho dopady na tuzemský průmysl analyzuje, zároveň chce jednat o možném dalším řešení konkurenceschopnosti českých firem.

„S představiteli českých firem o opatřeních na podporu průmyslu jednáme průběžně. Německý návrh nyní podrobně zanalyzujeme z hlediska dopadů na český průmysl a následně na vládní úrovni spolu se zástupci firem rozhodneme o dalším postupu tak, abychom zachovali konkurenceschopnost tuzemských společností,“ sdělil dnes večer ČTK mluvčí MPO Marek Vošahlík.

Podle hlavního ekonoma společnosti Cyrrus Víta Hradila bude Německo v případě, že opravdu spustí dotace pro domácí průmysl, následně tlačit ostatní země, aby jej následovaly kvůli zachování vlastní dotační konkurenceschopnosti. Tento trend se podle něj potvrdil už v minulosti. K samotnému opatření Německa řekl, že oživování firem poté, co je přidusila státní regulace, je zaručená cesta do ekonomického pekla.

Možnost spuštění řetězové reakce dalších států s dotacemi do vlastního průmyslu zmínil i analytik XTB Jiří Tyleček. Podpora je podle něj především politickým rozhodnutím, které zvýší zadlužení. Česká republika si podle něj v současné době nemůže podobnou podporu průmyslu dovolit. „Pokud bychom chtěli podniky podporovat, museli bychom se smířit s akcelerací zadlužení státu v řádu desítek miliard korun,“ řekl. Připomněl, že by dopad schváleného vládního konsolidačního balíčku byl zcela marginální.

Pomocí takzvaného konsolidačního balíčku obsahující hlavně daňové změny či omezení některých dotací se vláda snaží zlepšit stav veřejných financí. Tvrdí, že v příštích dvou letech si má státní pokladna díky němu polepšit zhruba o 150 miliard korun. Soubor opatření už schválily obě komory parlamentu, nyní ho posoudí prezident Petr Pavel.

Podle analytika Capitalinked.com Radima Dohnala jde především o to, že Německo má výrazně lepší pozici ve státním rozpočtu než Česko. Pro příští rok Berlín plánuje deficit na úrovni dvou procent HDP, zatímco český schodek by měl být kolem 3,6 procenta HDP. „V Německu prokázali odvahu se zadlužovat, v ČR jsme prokázali fiskální odpovědnost,“ míní. Podle Dohnala je plánovaná podpora v Německu na úrovni 0,37 procenta tamního HDP. „Tedy nemyslím, že to bude mít obrovský dopad,“ podotkl.

Podpora německé vlády místního průmyslu byla podle obchodního ředitele společnosti UCED Václava Skoblíka očekávaná, do značné míry reaguje na výhodné podmínky nastavené vládou USA pro podporu průmyslu a přilákání zahraničních investic. „Krok Německa je v podstatě dodatečnou podporou k již existující, kdy na sebe tamní vláda převzala povinnost podpory plateb obnovitelných zdrojů elektřiny,“ uvedl.