Průměrná domácnost podle dat energetických společností spotřebuje kolem tří MWh za rok, v příštím roce tak za regulovanou část elektřiny zaplatí zhruba o 4200 korun víc.

Návrh se nelíbí podnikatelským organizacím, chtějí jednat s vládou. Premiér Petr Fiala (ODS) tvrdí, že koncové ceny energií v příštím roce stoupnou oproti letošku maximálně o jednotky procent, poukázal na pokles obchodní složky cen. Právě na ní bude podle analytiků záležet, jak moc si odběratelé připlatí. Za elektřinu očekávají vyšší platby u většiny odběratelů.

Cena energií se skládá z obchodní složky, kterou určují dodavatelé, a regulované části, kterou spravuje stát. Regulovaná složka elektřiny tvoří u domácností asi 40 procent konečné ceny, u plynu je její podíl kolem 20 procent. U velkých odběratelů je podíl regulované složky elektřiny na konečné ceně nižší. Konečné rozhodnutí ERÚ vydá na konci listopadu, Fiala připustil možnost úpravy jeho návrhu.

Meziroční nárůst regulované složky ceny elektřiny pro domácnosti o 71 procent by znamenal zdražení v průměru asi o 1408 korun za megawatthodinu (MWh) s DPH. Průměrná domácnost podle dat energetických společností spotřebuje kolem tří MWh za rok, v příštím roce tak za regulovanou část elektřiny zaplatí zhruba o 4200 korun víc. U plynu by meziroční nárůst regulované části ceny asi o 39 procent měl znamenat zdražení zhruba o 125 korun za MWh. Pro velké odběratele na hladině vysokého napětí návrh předpokládá meziroční zvýšení regulované složky ceny elektřiny o 113 procent a na hladině velmi vysokého napětí o 206 procent. U velkoodběratelů plynu by nárůst měl činit 42,5 procenta.

„Pro naprostou většinu zůstanou ceny energií zhruba na stejné úrovni jako letos, nebo maximálně o jednotky procent vyšší,“ uvedl k návrhu Fiala. Očekává, že nárůst regulované složky se vykompenzuje poklesem u obchodní části ceny. O cenách energií dnes premiér jednal se zástupci podnikatelských a oborových svazů, podle nichž předběžným odhadem z analýzy návrhu ERÚ hrozí až trojnásobné zvýšení nákladů na energie u některých průmyslových firem. „Shodli jsme se na tom, že by výše regulované složky energií mohla být možná ještě nižší, než je v současném návrhu Energetického regulačního úřadu,“ podotkl Fiala. Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN) připomněl, že hlavním důvodem zvýšení regulované části cen energií je skutečnost, že stát letos dotoval regulovanou složku částkou kolem 110 miliard korun.

Hospodářské komoře ČR, Svazu průmyslu a dopravy ČR ani Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR se návrh ERÚ nelíbí. Podle podnikatelských organizací vedle ztrojnásobení nákladů tuzemských průmyslových firem na energie může návrh také ohrozit jejich konkurenceschopnost v zahraničí. To následně může vést k opětovnému posílení inflace a růstu cen, například u potravin. Třeba pro Třinecké železárny bude návrh znamenat na základě aktuálních dat meziroční zvýšení nákladů zhruba o 600 milionů korun, uvedla mluvčí hutního podniku.

Debakl ministra @JozefSikela. Stalo se přesně to, před čím jsem varoval. Proto jsme také navrhovali scénář, který by tomuto vývoji předešel. Neposlouchají, a že to odnesou lidé a firmy je jim jedno. Takhle se fakt hospodářství nenastartuje.https://t.co/tY5Wp8e59n

— Karel Havlíček (@KarelHavlicek_) October 31, 2023

Návrh kritizuje také opozice. Podle prvního místopředsedy ANO Karla Havlíčka, který byl v předchozí vládě ministrem průmyslu a obchodu a dopravy, návrh zásadně dopadne na domácnosti i firmy a zcela brutálně na energeticky náročné provozy. Pro průměrnou domácnost návrh znamená zatížení ročně 5000 až 6000 korun navíc, uvedl místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Jan Hrnčíř (SPD). Fiala kritiku opozice odmítl a svádí vinu na předchozí vlády. Ty podle něj mají zásadní podíl na tom, jaká je v současnosti energetická situace v zemi. „Kdyby se staraly o energetickou bezpečnost státu a stavěly nové zdroje, tak bychom v takové situaci jako dnes nebyli,“ tvrdí. Nynější situace bude podle premiéra trvat ještě minimálně několik příštích let.

Analytici předpokládají, že většina odběratelů v Česku si v příštím roce kvůli chystanému zvýšení regulované složky ceny za elektřinu oproti úvodu letošního roku připlatí. Jak výrazně, bude podle nich záležet na dalším vývoji obchodních cen elektřiny. U plynu by naopak spotřebitelé ve srovnání se začátkem letošního roku měli ušetřit, uvedli. Také podle nich může zdražování oslabit konkurenceschopnost české ekonomiky.

I přes letošní zlevňování dodavatelů bude elektřina v příštím roce zřejmě dražší. Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN) dříve připustil, že zdražení u elektřiny může být zhruba do deseti procent. U plynu by ceny měly spíš mírně klesat.