Dnes je pondělí 23. května 2022., Svátek má Vladimír
Počasí dnes 12°C Polojasno

Cosi shnilého ve státě dánském: Odměnou za reformy bylo stětí a rozčtvrcení

Cosi shnilého ve státě dánském: Odměnou za reformy bylo stětí a rozčtvrcení
Johann Friedrich Struensee | zdroj: Profimedia

Přesně před 250 lety popravili muže, který měl dobrou vůli udělat z Dánska osvícený stát. Záminku svým nepřátelům poskytl sám, když se zapletl s královou manželkou.

Johann Friedrich Struensee (1737-1772) udělal jako lékař z německého Halle během několika měsíců neuvěřitelnou kariéru. Po získání doktorátu nastoupil jako lékař pro chudé v Altoně, kde jeho otec dělal faráře. Altona byla v té době největším městem Holštýnska, jemuž v personální unii vládl dánský král. Od roku 1766 to byl Kristián VII., sotva sedmnáctiletý rozmazlený floutek, který se raději oddával alkoholu než vládním záležitostem. A protože v Dánsku platil přísný absolutismus, musela mu být předkládána všechna vládní rozhodnutí, která obvykle slepě podepisoval.

Vládce bez koruny

Struensee se brzy proslavil svými návrhy na zlepšení hygieny ve městech a překvapivými diagnózami tehdy rozšířených nemocí. Odmítal například léčbu neštovic pouštěním žilou a místo toho prosazoval čisté lůžko, dobrý vzduch a očkování.

Když se přestěhoval do Barmstedtu, stali se jeho pacienty také dánští šlechtici a brzy vešly ve známost jeho postupy léčby duševních poruch. Když se král Kristián VII., který byl považován za duševně nemocného, vydal v roce 1768 na roční cestu po Evropě, najal si proto Struenseeho jako osobního lékaře. Důvěřoval mu natolik, že z něj brzy udělal kabinetního ministra, což šlo ruku v ruce s pravomocí vydávat zákony namísto krále. Struenseeův vliv byl srovnatelný s postavením regenta.

Pan doktor se ihned pustil do díla. Za pouhých šestnáct měsíců zaplavil zemi několika stovkami reforem, opatření a dekretů v duchu radikálního osvícenství. Nenechal přitom kámen na kameni a nešetřil nikoho, takže si brzy nadělal spoustu nepřátel.

Reformy, které naštvaly každého

Jeho největší problém byl, že změny zaváděl překotně a nebral ohled na místní zvyklosti. Některé z reforem přitom byly veskrze užitečné a byly přijaty pozitivně, jako třeba svoboda tisku, svoboda vyznání, zrušení tortury, zásada rovnosti všech lidí před soudem, zřízení městských nalezinců nebo zlepšení lékařské péče.

Jinými opatřeními ale proti sobě poštval prakticky všechny vrstvy společnosti – nejen ty, jimž odebral výsady, ale i ty, kteří měli z jeho reforem prospěch. Opuštění merkantilistické ochranné celní politiky naštvalo nejen podnikatele, ale i dělníky v manufakturách, které již nedokázaly obstát v zahraniční konkurenci, a proto musely zavřít. Zrušením roboty a zákazem vývozu obilí v době hladomoru sice zlepšil životní podmínky nižších vrstev, ale znepřátelil si šlechtu, které navíc odebral její četná privilegia, především daňová. Zrušení jedenácti svátečních dnů a povolení sklizňových prací v neděli zase rozzuřilo církev. Další nepřátele si nadělal rozsáhlými čistkami a změnami ve vládě a státním aparátu.

Korunu všemu ale nasadil v okamžiku, kdy se stal milencem dánské královny Karoliny Matyldy Hannoverské (sestry anglického krále Jiřího III.). Její náklonnost si získal především poté, co na podzim roku 1769 úspěšně očkoval proti neštovicím prince Frederika (pozdějšího krále Frederika VI.).

Královnin milenec

Král Kristián VII. svou manželku nijak zvlášť nemiloval a manželský trojúhelník toleroval, možná přímo podporoval, a povýšil dokonce Struenseeho do šlechtického stavu. Struensee tak byl s největší pravděpodobností biologickým otcem královniny dcery Luisy Augusty, třebaže se Kristián přihlásil k otcovství.

Všemocný ministr sdílející lože s vdanou královnou byl na jeho protivníky silné kafe a vítaná záminka se jej zbavit. Pomocí padělaného dokumentu a za pomoci Kristiánovy macechy byli Struensee a Karolina Matylda obviněni z toho, že plánovali svrhnout krále. Po plese na kodaňském zámku byli zadrženi a spiklenci od nic netušícího krále získali podpis pod rozkaz Struenseeho uvěznit a popravit.

Po nekonečných výsleších se Struensee a královna ke svému vztahu přiznali. Manželství Kristiána a Karoliny Matyldy bylo anulováno a královna odešla do vyhnanství na zámek v Celle.

Sťat, rozčtvrcen a vpleten do kola

Rozsudek smrti nad Struenseem a jeho důvěrníkem Enevoldem Brandtem byl vynesen 25. dubna 1772. Dělníci se zpočátku zdráhali postavit popraviště, přinutila je k tomu až hrozba mučení. Veřejná poprava se tedy konala až 28. dubna a krvavou podívanou si nenechalo ujít 30 000 lidí.

Tradiční trest smrti za velezradu byl jasný: Čtyřiatřicetiletý Struensee a jeho důvěrník byli nejprve sťati sekerou, poté byla jejich těla rozčtvrcena a vpletena do kola, na nichž visela dva roky.

Struenseeovy reformy byly vesměs zrušeny, ale ne na dlouho. Kristiánův nástupce Frederik VI. byl stoupencem osvícenství a uskutečnil řadu liberálních reforem. Zrušil například nevolnictví, zavedl svobodu tisku či zakázal obchod s otroky.

Zdroje:
Vlastní, Die Welt