Že se budou brzy vydávat bankovky, za které vám nikdo nic neprodá, je (snad zatím) stejně nepravděpodobné jako to, že u nás brzy přejdeme z koruny na euro. Přesto už skoro dva roky existují česká eura v nominální hodnotě "0", která ale jednou možná budou mít sakra cenu.

Od normálních eurobankovek jsou technicky skoro k nerozeznání: Mají vodoznak, hologram, ochranný proužek, mikrotisk, sériová a kontrolní čísla a bůhvíco ještě. Jsou vyrobené ze stoprocentního bavlněného papíru a mají zkrátka všechno, co má správná bankovka mít, včetně různých typických motivů. Vypadají jako pravé a jsou oficiálně uznané Evropskou centrální bankou (ECB), přesto nejsou platidlem. Jejich hodnota je zkrátka nulová.

K čemu je tedy taková nuloeurovka dobrá a kdo s tím přišel?

Francouzského obchodníka Richarda Failleho před pár lety napadlo, že by mohl tisknout bezcenné papírové peníze - jako kuriozitu a jako suvenýr. Od dubna 2015 je stejně jako skutečné bankovky produkuje tiskárna cenin Oberthur Fiduciare. Tyto "eurosuvenýry" musí být jasně odlišitelné od skutečných eur, aby je například nebylo možné použít v automatech, a prodávají se v turistických centrech po celé Evropě. Svoje nuloeurovky má Francie, Německo, Nizozemsko, Slovensko, Česko, Rusko… Úspěch tato zvláštnost slaví nejen mezi turisty, ale i mezi sběrateli, kteří jsou ochotni za některé limitované edice zaplatit až několik stovek eur. Jejich prodejní cena se přitom běžně pohybuje kolem tří eur.

Nuloeurovky plní podobnou funkci jako například pamětní mince, mají ale zároveň podpořit evropskou turistiku, protože z jejich prodeje plyne nemalý příjem, byť jde o relativně levný suvenýr.

U nás tyto bankovky lákají například do jihlavské či liberecké zoo, připomínají výročí sametové revoluce, je na nich Plzeň, Brno či Ostrava. Ta první česká nuloeurovka zobrazovala Pražský hrad a byla představena už v roce 2018 na veletrhu Sběratel. Největší zájem byl ale o tu, která byla loni vydána u příležitosti osmdesátin Karla Gotta a kterou Mistr přežil jen o čtvrt roku.