Neuměl počítat, a přesto změnil svět: Příběh zakladatele IKEA, který díky dyskalkulii vybudoval impérium
26. 4. 2025 – 11:11 | Zpravodajství | Jana Szkrobiszová
Sedíte na pohovce nebo právě prohlížíte poličky z Ikey? Pak vás nejspíš ani nenapadne, že za jednou z nejúspěšnějších značek světa stojí muž, který se bál čísel. Ingvar Kamprad, zakladatel švédského nábytkářského giganta IKEA, totiž trpěl dyskalkulií, která ztěžuje práci s čísly. A právě tahle slabost se stala základem revoluce v tom, jak dnes nakupujeme nábytek.
Zatímco jiné firmy operují s čísly, kódy a katalogovými tabulkami, Kamprad šel jinou cestou. A i když mu to možná na začátku kariéry přidělávalo vrásky, nakonec z jeho (neumění počítat) vznikla geniální strategie, kterou teď obdivuje celý svět.
Proč je to BILLY, a ne produkt č. 04512?
Už jste se někdy zamysleli, proč mají výrobky v IKEA tak zvláštní jména? Proč se jmenují MALM, POÄNG, HEMNES nebo KALLAX, a ne třeba police typ A347-B? Odpověď je překvapivě jednoduchá. Ingvar Kamprad měl problém s čísly. Trpěl dyskalkulií a čísla vnímal jako chaotická a těžko zapamatovatelná. Právě tahle slabost ho ale přivedla na geniální nápad.
Místo čísel začal své produkty pojmenovávat slovy, která si snadno zapamatoval. Sáhl po inspiraci ve švédských městech, jezerech, řekách, květinách i lidských jménech. A tím vytvořil styl, který dnes pozná celý svět na první pohled.
- Pohovky a křesla? Jména švédských měst.
- Postele? Města v Norsku.
- Koberce? Dánská jména.
- Doplňky do koupelny? Švédská jezera a řeky.
Tenhle systém se časem stal legendou. Z nevýhody se stala značka. A z poruchy se stal brandbuildingový majstrštyk.
Imperium, které není jen o nábytku, ale o přemýšlení
IKEA je dnes víc než obchod s plochými balíky. Je to životní styl. A ten začal u jednoho muže, který věřil, že jednoduchost, dostupnost a dobrý design by měly být pro každého bez výjimky. Kamprad nebyl inženýr. Nebyl ani designér. Ale rozuměl lidem. Věděl, že když něco usnadníte, lidé si tě zapamatují. A přesně to udělal, zbavil svět složitých čísel a nahradil je lidskými jmény.
Z poruchy k příběhu, který motivuje
Dyskalkulie postihuje zhruba 5–7 % populace. A přestože se o ní nemluví tolik jako o dyslexii, může být stejně limitující. Jenže příběh Ingvara Kamprada ukazuje, že ani tahle překážka nemusí být konec. Může být začátek.
Možná neumíte počítat. Ale i tak můžeš postavit něco velkého. Něco, co bude sloužit milionům lidí. Něco jako IKEA.
A co kdyby to bylo naopak?
Kdyby Kamprad počítat uměl, možná bychom dnes měli obchody plné šedých produktů s čárovými kódy. Možná by IKEA byla nudným skladem beze jména. Možná by ses místo do MALMu dívala do regálu 523-X.
Ale naštěstí to byl právě jeho „handicap“, který nás naučil, že jednoduchost není slabost. Je to síla.