Faxy v době e-mailů a scannerů přežívají snad už jen v ordinacích starších lékařů, ve světě byznysu už byly dávno odeslány na odpočinek. Japonci však na ně stále nedají dopustit. Podle údajů japonské vlády mělo v roce 2011 fax sto procent podniků a 45 procent domácností. Za těch pár let se toho změnilo jen málo.

Zdánlivě nevysvětlitelná obliba v podstatě zastaralé technologie má jednoduché vysvětlení – Japonci prostě milují papír a ručně psané poznámky. Kromě toho jsou extrémně nedůvěřiví k moderním technologiím.

Podniky díky faxu mapují historii objednávek, protože se bojí, že v mailech by se ztratila. Banky pro změnu spoléhají na faxy, protože se zákazníci prý obávají o bezpečí svých osobních údajů. A tak bychom mohli pokračovat dál: Pro mnoho dokumentů je potřeba notářský podpis – jak jinak než na papíře. Každá společnost musí mít - z úcty k tradici - svůj jedinečný podpis v podobě razítka hanko. Své osobní hanko má snad každý Japonec.

Výroba washi papíru má tradici dlouhou více než 1300 let | zdroj: Profimedia

Přestože může závislost papíru působit jako romantické lpění na tradicích, ve skutečnosti s sebou přináší nemalé komplikace, o ekologii ani nemluvě. Obsesi papírem se ale nedaří u Japonců zlomit ani u plateb. Podle studie japonské výzkumné agentury Nomura Research Institue je v zemi stále více než tři čtvrtiny plateb prováděno v hotovosti! Jenom tisk nových bankovek tak stát ročně vyjde na jeden bilion jenů (235 miliard korun).

Vláda se proto snaží obchodníky motivovat, aby pořizovali terminály a umožňovali bezhotovostní platbu, úlevami na dani. Jenže zájem je i tak pramalý. Na co terminál, za který musí bankám odvádět poplatky, když kartou zaplatí jen minimum zákazníků. I když pandemie koronovirové nákazy by s tím mohla alespoň trochu zamíchat…

Musí se ale nechat, že fascinace papírem přináší nejen Japonsku i mnoho výhod. Z washi papíru, jehož více než 1300letá tradice výroby se dočkala dokonce zapsání na seznam nehmotného kulturního dědictví UNESCO, lze vyrobit kromě kultovních luceren či posuvných papírových stěn třeba i oblečení.

A s papírem, respektive celulózou, si dokážou pohrát i japonští inženýři. Loni byla například na tokijském autosalonu představena "papírová čelní skla" vyrobená z kombinace polykarbonátu a celulózového nanovlákna. Výsledek nabídl čirost automobilového skla, byl však mnohem lehčí a pevnější. Kromě toho se materiály na bázi celulózy využívají už nějaký ten pátek i ve stavebnictví – tvoří například kostry provizorních budov.