I když jsou země jako Švédsko, kde hotovost nepoužívá už téměř nikdo, většina lidí neplatí v supermarketu chleba kartou. Naši západní sousedé ale rádi sází bankovky na prodejní pult, i když kupují například drahý nábytek nebo elektroniku.

Vysoký oběh peněz znervózňuje vládu, protože dává prostor pro praní špinavých peněz a financování terorismu. Jenže se svým plánem na omezení hotovostních plateb do pěti tisíc euro narazila. Stejně jako s myšlenkou zakázat platbu 500eurovou bankovkou.

Lidé protestují

Nejčtenější německý deník Bild okamžitě poté, co ministerstvo financí oznámilo své úmysly, zveřejnil otevřený dopis s titulkem "Ruce pryč od naší hotovosti" a vyzval v něm čtenáře, aby svůj nesouhlas vyjádřili v dopise ministru financí Wolfgangu Schäubleovi.

Šéf Německé centrální banky Jens Weidmann se od ministrova návrhu distancoval. "Bylo by fatální, kdyby lidé nabyli dojmu, že jim bude hotovost postupně odňata," řekl Bildu.

Kartou v Německu platí podle nedávné studie Bundesbanky jen asi 21 procent lidí – pro porovnání: v Česku nebo Velké Británii je to zhruba 60 procent. A kartou v Německu neplatí dokonce ani mladí lidé od 14 do 24 let! Přednost hotovosti dávají dvě třetiny z nich.

Ekonomové se neshodnou

Co přesně za německém lpění na hotovosti stojí, se odborníci nedokážou shodnout. Průzkum ale naznačuje, že mají Němci rádi anonymitu a navíc jim hotovost v peněžence umožňuje lepší přehled o jejich výdajích. V průzkumu společnosti YouGov zároveň 72 procent dotázaných uvedlo, že považuje hotovostní platbu za bezpečnější.

Někteří ekonomové se také domnívají, že za tím mohou stát příklady z historie, kdy země zažila hyperinflaci i poválečné škrcení výdajů na maximum. Jsou zřejmě i jedním z důvodů, proč se Němci staví tak odmítavě vůči dluhům – vyhýbají se nejen kreditním kartám a spotřebitelským úvěrů, ale dokonce i hypotékám.

Zdá se tedy, že vzpomínky na historii přetrvávají déle, než se předpokládalo.