Legenda praví, že Athos (Svatou Horu) na stejnojmenném řeckém poloostrově navštívila Panna Marie během své cesty na Kypr. Země se jí tak zalíbila, že požádala svého syna, aby jí ji věnoval. On souhlasil a oblasti se od té doby říká "zahrada matky Boží".

Aby zůstala neposkvrněná dalšími ženami, byl jim na ni vstup zakázán. Zákaz, který v roce 1045 posvětil byzantský císař Konstantinos Monomachos, je přísně dodržován a nehrozí, že by se do budoucna něco měnilo.

Poloostrov o rozloze 335 kilometrů čtverečních obývaný ortodoxními mnichy je tak zřejmě největší oblastí, kam mají ženy vstup zakázaný. Jeho návštěva není ale snadná ani pro muže. Musí si předem vyřídit zvláštní povolení, přičemž součástí jeho vyřizování je předložení pasu, aby měla mnišská rada důkaz o "správném" pohlaví návštěvníka.

Každý den rada uděluje jen 100 povolení pro vstup ortodoxním poutníkům a 10 neortodoxním. Mohou v jednom z 20 místních klášterů strávit tři noci. Ženy mají smůlu, poloostrov si mohou prohlédnout jenom z lodi, která navíc musí plout nejméně půl kilometru od pobřeží.

Do mnišského státu nesmí ani samice domácích zvířat

Podle Grahama Speakea, který historii a příběhu ostrova věnoval několik knih, býval zákaz vstupu žen nejjednodušší způsob, jak v klášterech zajistit dodržování celibátu. A protože je poloostrov v podstatě jeden velký klášter, platí pravidlo na celém jeho území.

Pravoslavní mniši, kteří v zemi stále žijí podle ústavy z roku 1783, ale ve svých omezeních zašli až do extrému – zákaz platí i pro samice domácích zvířat. Výjimkou mají jen kočky, protože pomáhají lovit myši, a samozřejmě volně žijící zvířata, u nichž je pohlaví nemožné kontrolovat.

Mniši jsou tak například co se týče vajec či mléka zcela závislí na dovozu. "Jedí velmi málo mléčných výrobků, sem tam trochu sýra. Vejce na Velikonoce si také nechávají dovézt, protože na hoře nežijí žádné slepice," popisuje Speake.  

Zákaz hlídá i zákon

V byzantském období bylo území zapovězeno i oholeným mužům, eunuchům a chlapcům. Mělo to zabránit tomu, aby do Athosu proklouzla žena. Tady už jsou mniši trochu shovívavější, v doprovodu otců poloostrov občas navštíví i chlapci.

Řecko, pod jehož ochranu území spadá od roku 1921, uznává Svatou Horu jako mnišský stát a autonomní oblast i s jeho teokracií. Dokonce na jeho ochranu přijalo zákon, který ženám vstup oficiálně zakazuje a při jehož porušení mohou skončit ve vězení.

Byť dříve občas na Svatou Horu sem tam nějaká žena zabloudila – v roce 1953 tam například převlečená za muže strávila tři dny Řekyně Maria Poimenidová, zákon se všichni snaží respektovat. Jen v roce 2008 tradici porušily čtyři moldavské ženy, které na pobřeží vysadil převaděč a nechal je svému osudu. Protože však do země nevstoupily úmyslně, dali jim mniši milost.

Pověry o nečistotě žen

Také většina ostatních míst na světě, kam je ženám vstup zapovězený, jsou chrámy nebo kláštery, povětšinou východních náboženství. Zákazy jsou zpravidla spojeny s představami, že ženy jsou během menstruace nečisté.

Ženy v plodném "menstruujícím" věku tak mají například smůlu v mnoha hinduistických chrámů v Indii. Aktivisté se snaží zákaz napadnout u indického Nejvyššího soudu. Zatím neúspěšně.

Ze stejného důvodu "nečistoty" se mají ženy v Japonsku vyvarovat návštěvy posvátných hor a chrámů zasvěcených šintoismu. Ne všude se na zákazu bezvýhradně trvá, výjimku ale ženy neusmlouvají třeba na posvátné hoře Omine.

Někde jsou zákazy jen částečné – do některých mešit smí chodit v jiné době než muži, v Íránu smí na stadionech sledovat třeba volejbal nebo tenis, ale už ne fotbal či wresting.

Tobogán je pro ženy nebezpečný

Zákazy se ale najdou i na místech, která s vírou nemají nic společného. Třeba v hamburské čtvrti červených luceren Herbertstrasse visí varování, že vstup je zakázaný mladistvým do 18 let a ženám.

Důvod se dá poměrně jednoduše pochopit, na rozdíl od toho, jaké vysvětlení zákazu používání jednoho z tobogánů nabídl německý akvapark Galaxy.

Šest žen tam údajně při výjezdu z tobogánu, ve kterém lze dosáhnout rychlosti až 75 kilometrů za hodinu, utrpělo poranění intimních partií a skončilo v nemocnici. Další podobné případy vedení akvaparku nechtělo riskovat a vstup ženám na tento tobogán raději zakázalo.