Prestižní ceny za významné objevy ve fyzice letos patří badatelům, kteří zkoumají záhady vesmíru.

Pokud bychom dostali všechny 7,3 miliardy obyvatel planety na jedno místo, zabrali by oblast velkou jako New York nebo třeba okres Praha-východ. Co by se ale stalo, kdyby všichni tito lidé najednou vyskočili do vzduchu?

Věda nám může poskytnout užitečné objevy pro každodenní zábavu. Důkazem je recept univerzitních expertů na dokonalé bubliny, který potěší každého milovníka bublifuků.

Věda se mění a automatizace může přinést velkou revoluci ve vědeckém zkoumání, upozorňuje v rozhovoru pro Tiscali.cz fyzik působící v oboru opto-spintroniky na Matematicko-fyzikální fakultě UK Lukáš Nádvorník. Zmiňuje také úskalí, na která mladí vědci narážejí, a značný tlak, jemuž čelí. (První část rozhovoru ZDE)

Pokud si přejeme pokrok a zvětšování možností člověka a chceme vědět víc a umět víc, musí růst množství energie, které spotřebujeme, a spolu s tím i hospodářství, říká v rozhovoru pro Tiscali.cz fyzik působící v oboru opto-spintroniky na Matematicko-fyzikální fakultě UK Lukáš Nádvorník. Hovoří také o společenské odpovědnosti vědy a o etických otázkách spojených s vědeckým bádáním.

Letošní Nobelovu cenu za fyziku získala Kanaďanka Donna Stricklandová - společně s kolegy Arthurem Ashkinem a Gérardem Mourouem. Kromě bezesporu významného podílu na takzvané 'laserové revoluci' je zajímavá i tím, že se stala teprve třetí ženou, která tuto prestižní cenu za fyziku získala. Zatímco první byla legendární Marie Curie-Sklodowská, ta druhá - Maria Goeppertová-Mayerová - je o něco méně známá.

Tým vědců z Washingtonské státní univerzity pod vedením M. A. Khamehchiho prý vytvořil materiál, na němž pozoroval zápornou či negativní hmotnost. Objev, který převzala i řada českých medií, popisovali novináři "fyziku postavenou na hlavu" (noviny The Independent) či něco, co nám "umožní studovat černé díry" (The Telegraph). Ke smůle nadšenců byl však skutečný objev docela jiného a poněkud nudnějšího rázu – médiím totiž z textu vypadlo jedno důležité slovíčko. 

Obvykle máme tendenci přiřazovat větší smyslové výkony zvířatům, než člověku. Údaje o tom, kolikrát citlivější je čich nebo zrak toho kterého živočicha, spolehlivě dokážou přitáhnout naši pozornost a vyburcovat fantazii. Někdy na tom ale nejsme tak špatně ani my sami. Ba co víc, v některých případech zřejmě evoluce našich smyslových orgánů dosáhla maxima možného. Jak nedávno oznámil tým evropských a amerických vědců v časopise Nature Communications, naše oko je s největší pravděpodobností schopné zachytit i dopad jednoho jediného fotonu na sítnici.