O Americe se říká, že to je země neomezených možností. Téměř 'neomezené možnosti' však skýtají také americké volby.

Je to padesát voleb, hlasy v každém státě se sčítají zvlášť. Amerického prezidenta volí volitelé jmenovaní na základě výsledků lidového hlasování v jednotlivých státech.

Vítěz v každém státě, s výjimkou Maine a Nebrasky, kde platí poměrný systém, bere všechny jeho volitele. Prezidentem se pak stává kandidát, který získá nadpoloviční většinu z 538 volitelů, tedy 270.

Remíza: Budeme prodlužovat? Penalty?

Co se ale stane, pokud žádný z kandidátů většinu nezíská? Co když bude skóre 269 ku 269?

Právě tato možnost letos není jen hypotetická. Sčítání hlasů ukazuje, že hlasy pro Donalda Trumpa a Joea Bidena jsou vzácně vyrovnané.

Tuto věc řeší 12. dodatek ústavy: V takovém případě zvolí prezidenta Sněmovna reprezentantů. A v té mají většinu demokraté.

Je nasnadě, že nezvolí republikána Trumpa, ale "svého" demokrata Joea Bidena.

Bidenovi tak vlastně stačí 269 hlasů volitelů.

Jistě, vypadá to jako fantasy příběh. Jenže Amerika v minulosti dva takové fantasy příběhy už zažila. Sněmovna už dvakrát prezidenta zvolila.

Poslanci přitom nemusí zvolit kandidáta, který dostane nejvíc hlasů volitelů nebo voličů. Můžou vybrat druhého, anebo třeba třetího v pořadí – za podmínky, že nějaké hlasy volitelů získá.

V roce 1824, kdy nikdo nezískal většinu volitelů, vyslali kongresmani do Bílého domu Johna Quincy Adamse, za kterým stálo jen 84 volitelů, nikoli Andrewa Jacksona s 99 voliteli.

zdroj: YouTube

Otcové zakladatelé měli pod čepicí

Nejspíš vás také napadne otázka, jaký má význam, že o prezidentovi hlasují voliči, poté volitelé a nakonec v některých případech ještě kongresmani?

Otcové zakladatelé, kteří dali Americe demokracii před více než dvěma stovkami let, si nedělali iluze o vzdělanosti, informovanosti a odpovědnosti voličů. A tak k systému přidali "opravný balíček", chcete-li "záchrannou brzdu".

Svět se od té doby změnil, stejně jako Amerika. Systém, jakkoli je kritizovaný, však zůstává. Odpovědnost za prezidenta tak sdílejí voliči s voliteli, případně kongresmany.

A na závěr upozornění: V české ústavě není žádný opravný balíček, ani záchranná brzda. Za prezidenta zodpovídají pouze voliči.