Bill Clinton má příležitost vrátit se do rezidence, v níž strávil osm let - do Bílého domu. Pokud jeho manželka Hillary vyhraje příští rok prezidentské volby, může v budově na washingtonské adrese 1600 Pennsylvania Avenue strávit další nejméně čtyři roky. Co tam bude dělat?

Podle zvyklostí by měl stát po boku vrchní velitelky a podporovat ji. O mnoho víc se od partnera hlavního velitele nežádá. Jenže s tím se bývalý prezident sotva spokojí.

Ani ctižádostivá Hillary nechtěla být pouhým přívěškem prezidenta. Je pokládána za jednu z nejtypičtějších prezidentských manželek usilujících o spoluprezidentství (co-presidency). Mimo jiné prosazovala (ale na rozdíl od Baracka Obamy neprosadila) vládní reformu zdravotního systému.

Tradice převrácená naruby

Hillary by v roli prezidentky změnila tradici prvních dam. Američané si na ni potrpí. Ostatně, toto oslovení pro manželky prezidentů zavedli v 19. století právě oni. Původně používali termín "First Lady of the Land" (první dáma země), pak ho zkrátili.

A nevzdali se ho ani v roce 1857, kdy jim jako prezident začal vládnout starý mládenec James Buchanan. Titul první dámy tehdy přiřkli jeho neteři Harriet Laneové.

Po volebním vítězství Hillary by bylo vše naruby. První dámu by teoreticky mohla suplovat dcera Clintonových pětatřicetiletá Chelsea. Jenže sedmašedesátiletá Hillary má manžela, který by měl být první v pořadí na titul "prvního partnera".

Jak by ho ale Američané oslovovali? Pokud je manželka prezidenta "First Lady" (první dáma), měl by být nejspíš "First Gentleman" (první pán). Tak například říkali v Irsku manželovi prezidentky Mary McAleeseové. Jenže ujalo by se tohle v Americe?

Američané jsou zvyklí říkat bývalým šéfům unie prostě prezident. Na rozdíl od Čechů přívlastek "bývalý" nepoužívají. V takovém případě by v Bílém domě měli duo "Madame President" a "Mr. President".

To by však mohlo navodit otázku zpochybňující vůdcovství: Kdo je vlastně jednička a kdo dvojka?

Bill se k tématu vyjádřil v rozhovoru s Oprah Winfreyovou. "Můj skotský kamarád navrhl, že bych mohl být oslovován 'First Laddie' (první kluk), protože to je nejblíž 'First Lady'," pravil.

V tomto případě by Američané pověstní svou posedlostí pro zkracování nemuseli měnit zkratku pro první dámu FLOTUS – The First Lady od the United States of America. (Prezident je POTUS – The President of the United States of America.)

Své k tomuto tématu poznamenal i komik Darrell Hammond, který Billa Clintona imitoval ve své show v televizi NBC a k jeho výroku LHillary by byla velká prezidentka" dodal: "A já (Bill) bych byl ještě větší první vůl".

Muž v domácnosti

Bill by patrně fungoval jako neformální poradce prezidentky. Obdobně Hillary radila Billovi během jeho prezidentství v letech 1993 až 2001.

Manželovi byla autoritativní rádkyní. Podle výpovědí Clintonových spolupracovníků ho dokázala usměrnit i okřiknout. Jednou rozčilená Hillary vytáhla debatujícího prezidenta za loket z hloučku a stranou k němu procedila skrz zuby: "Nech toho! Jak můžeš říkat takové pitomosti?"

Jako partner prezidentky by měl Bill k ruce dvě desítky spolupracovníků. Sám by však byl v postavení muže v domácnosti. První dáma, byť má na starost část agendy Bílého domu (například pořadatelství společenských akcí), nebere plat.

Bylo by přitom eticky neúnosné, aby se manžel prezidentky živil placenými přednáškami, které pro něj v uplynulých letech byly zlatým dolem - z daňového přiznání vyplývá, že jen loni za ně inkasoval 13,5 milionu dolarů.

Osmašedesátiletý Bill, jehož srdce bije díky čtyřnásobnému bypassu a angioplastice, by však bez příjmu v Bílém domě nezůstal. Nadále by pobíral prezidentskou penzi 400 tisíc dolarů ročně.

Pomocník nebo potížista?

Během své volební kampaně v roce 1992 Bill Clinton upozorňoval Američany, že spolu s ním budou volit Hillary.

Jenže Hillary v roce 2008, kdy kandidovala na prezidentku poprvé, totéž o Billovi neříkala. Držela ho stranou - a je jasné, proč. Nechtěla stát v jeho stínu.

Jeho prezidentství by přitom pro kampaň Hillary mohlo být trumfem. Co na tom, že na něm udělal kaňku románek s kyprou stážistkou Monikou Lewinskou. Podstatné je, že Američanům se za Clintona žilo dobře. Většina z nich vzpomíná na jeho éru v čele země jako na období prosperity a růstu.

Hillary však má důvod, aby si držela Billa od těla. Kdykoli se s ní telegenický a výřečný exprezident objevil před kamerami, strhával na sebe veškerou pozornost. Proto ho brala na pódium jen výjimečně.

Především však Hillary pokládá Billa za příliš pudového a nespolehlivého, prostě za časovanou bombu. Ostatně, i po odchodu z Bílého domu měl několik milostných eskapád.

John Heilemann a Mark Halperin v knize Game Change o volbách v roce 2008 citují Hillary: "Znáš mého manžela a dobře víš, že ho nemůžu pořád sledovat. Může dělat potíže," utrousila Clintonová v debatě s pozdějším prezidentem Barackem Obamou.

Za riziko pokládá Clintona rovněž jeho někdejší politický poradce David Axelrod. "Bill Clinton – to je jaderná energie. Pokud ji použijete správně, může vám ohromně pomoci. Pokud se vám ovšem vymkne z rukou, může z toho být hotová katastrofa," upozornil politolog z Chicaga, který radil také Obamovi a italskému premiérovi Mario Montimu.

Je zřejmé, že uhlídat Billa v Bílém domě by Hillary dalo práci - stejně jako přesvědčit Američany, že jedničkou je ona. A k tomu by ještě měla vládnout!  To by byl dohromady pořádný zápřah.