Saturn

Jak si zajistit práva na nějaký objev v době, kdy by vám jej mohl někdo snadno vyfouknout? Galileo Galilei na něco přišel.

Poměřováno počtem známých měsíců je Saturn v naší sluneční soustavě nejbohatší. Astronomové jich u této planety nedávno objevili dalších dvacet.

Při řízeném sestupu v horních vrstvách atmosféry Saturnu zanikla sonda Cassini. Skončila tím její dvacetiletá mise, která vydatně rozšířila naše poznatky o šesté planetě sluneční soustavy. Cassini nám osvětlila především mechanismy saturnské atmosféry a potvrdila očekávání kolem Titanu, nejvýrazněji však pomohla rovněž hledání podzemních mimozemských oceánů – a možná nás tak přiblížila k nalezení mimozemského života. Vybrali jsme pět nejvýznamnějších vědeckých objevů mise.

Hledání života ve vesmíru nepřestává lidstvo fascinovat ani ve druhé dekádě jednadvacátého století. Objevy minulých desetiletí na jednu stranu přinesly zjištění, že to s "klasickými" vědou, literaturou i filmem provařenými útočišti života jinde ve sluneční soustavě nebude úplně růžové. 

Maličký Saturnův měsíc si po nás připravil nové překvapení: Nedaleko od míst, kde z jeho "tygřích pruhů" tryskají obří gejzíry, zaznamenala sonda Cassini teplotní anomálie. Co znamenají?

Od doby, kdy jsme počátkem 80. let na snímcích sond Voyager poprvé zblízka spatřili Saturnův měsíc Enceladus, zůstal tento maličký měsíc ve světle pomyslných reflektorů. Jeho jasný ledový povrch je v jižní části měsíce téměř prostý kráterů, což ukazuje na jeho nízké stáří, a tedy aktivní geologii obnovující povrch. Přítomnost v nejhustší části Saturnova prstence E naznačovala možnost gejzírů doplňujících prstenec ledem. Mohl by i měsíc tak malý, že je průměrem srovnatelný se západo-východní délkou České republiky, hostit vnitřní oceán? Následná pozorování ukázala, že mohl, a čeští vědci z Katedry geofyziky spolu s belgickými a francouzskými spolupracovníky nyní velmi upřesnili hloubku oceánu a sílu ledové kůry měsíce. Ta je tenčí, než jsme se dříve domnívali.

O sluneční soustavě jsme zvyklí uvažovat jako o místě téměř neměnném od doby záhy po jejím vzniku, ale ve skutečnosti jde o systém, který se stále vyvíjí. Příkladem mohou být Saturnovy vnitřní měsíce Mimas, Enceladus, Tethys, Dione a Rhea. Nová práce naznačuje, že se pravděpodobně po zničení předchozích měsíců vzájemnou srážkou zformovaly možná jen před pouhými 100 miliony let.

Pod ledovou vrstvou Saturnova měsíce Enceladus byl objeven obrovský oceán. Některé odhady naznačují, že by se zde mohl skrývat mimozemský život. Vědcům pomáhají fotografie ze sondy Cassini, která obíhá kolem Saturnova měsíce.