Osmičkové události českých dějin nechávají některé z Čechů a Češek zcela chladnými, protože o nich prostě nic nevědí. Pětina z nich nezná, kdy vzniklo Československo, polovina lidí netuší, co se stalo v roce 1938. Zjistila to agentura NMS Media Research v průzkumu pro společnost Post Bellum. Horší znalosti vykazovaly ženy a mladí lidé.

Kdyby se teď konaly volby do Poslanecké sněmovny, znovu by zvítězilo hnutí ANO. Podle dubnového volebního modelu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM) by získalo těsně pod třicet procent hlasů. Pro stranu Andreje Babiše je to při srovnání s výsledky z předchozích měsíců mírná ztráta. Druhá by byla ODS, která by ale nezískala ani polovinu hlasů pro ANO. Do Sněmovny by se dostali i lidovci na rozdíl od TOP 09 a Starostů.  

Do jaké míry si Češi myslí, že mohou ovlivňovat dění ve společnosti? Podle dlouhodobého sledování STEM veřejnost  nejvstřícněji odpovídala mezi roky  2000 a 2003. Pak nastoupil zhoršující se trend, který se obrací v roce 2014. Přesto zůstáváme na školní známce mezi trojkou a čtyřkou. Proč nám chybí pocit, že smíme mít na události vliv? Téma řeší na serveru HlídacíPes ředitel agentury STEM Pavel Fischer.

Rok 2017 je rokem voleb do Poslanecké sněmovny. Jak jsou na tom Češi s politikou? Lidé říkají, že se u nás o politiku vytratil zájem, že odpovědní politikové nedbají na názory běžných lidí a že politické strany fungují špatně. Jak si stojíme v dlouhodobém kontextu?

Podle nejnovějšího šetření agentury STEM by po volbách v dolní komoře už nezasedla TOP 09. Jaké jsou její nedostatky? A která uskupení mohou získat své poslance a poslankyně? Může se do sněmovny dostat jen pět stran, jak uvádí průzkum?

Podle březnového předvolebního průzkumu má Hnutí ANO sedmiprocentní náskok před ČSSD. Podle jiného březnového průzkumu by obě strany dostaly od voličů stejný počet hlasů. A další dva výzkumy od jiných agentur přinášejí zcela odlišné výsledky. Jak je to možné? Jde o obratnou manipulaci sociologických agentur ve prospěch některých stran, nebo jejich neschopnost odhadnout lidské chování? Odpověď je ukryta v samotné receptuře výzkumů.

Řecký premiér Alexis Tsipras se těší stále větší popularitě. Jeho prosazení velmi tvrdých úsporných reforem a záchrany Řecka v eurozóně schvaluje podle nejnovějšího průzkumu veřejného mínění většina Řeků. Bez ohledu na to, jak moc reformy zasáhnou do jejich životů. Stojí za tím Tsiprasovo charisma, schopnost omluvit se za své chyby ale i to, že prostě v televizi vypadá dobře. 

I přes častou kritiku prezidenta Miloše Zemana se lidé domnívají, že přímá volba hlavy státu by se neměla rušit. Průzkum agentury Median pro Český rozhlas ukázal, že ji podporuje téměř 80 procent lidí.