Každý třetí Čech neslyšel o únoru 1948, čtvrtina nezná ani srpnovou invazi 1968

AKTUALITA - Aktuality autor: von

Osmičkové události českých dějin nechávají některé z Čechů a Češek zcela chladnými, protože o nich prostě nic nevědí. Pětina z nich nezná, kdy vzniklo Československo, polovina lidí netuší, co se stalo v roce 1938. Zjistila to agentura NMS Media Research v průzkumu pro společnost Post Bellum. Horší znalosti vykazovaly ženy a mladí lidé.

Každý čtvrtý Čech neví, co se dělo v srpnu 1968

Každý čtvrtý Čech neví, co se dělo v srpnu 1968,zdroj: Profimedia

"Čím je výročí starší, tím je jeho znalost menší. Jedinou výjimkou je výročí založení Československa v roce 1918. Výsledky se liší také podle věku a rozdíly jsou velké. Čím jsou lidé mladší, tím mají menší znalost o výročích. Někdy je to až zarážející," řekl Kamil Kunc z agentury NMS Market Research.

Celkem 79 procent dotázaných uvedlo, že v roce 1918 vzniklo Československo, nebo skončila první světová válka. Pražské jaro nebo invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa v roce 1968 znalo 76 procent lidí. O únoru 1948 mělo povědomost 65 procent odpovídajících. O mnichovské dohodě, obsazení Sudet a mobilizaci v roce 1938 vědělo 54 procent respondentů.

O událostech před 80 lety mají povědomí ale jen dvě pětiny mladých od 18 do 34 let. O únorovém převratu 1948 ví zhruba polovina této věkové skupiny. Jen o málo větší podíl ví o okamžicích roku 1968.

Souhlas se vznikem Československa

Větší znalosti mají muži než ženy. Roli hraje vedle věku také příjmová situace a vzdělání. Podle ředitele společnosti Post Bellum Mikuláše Kroupy řada mladých do 24 let považuje historii za překonanou a nebere ji jako součást života, je pak ale také snadněji manipulovatelná a častěji se kloní k extremismu.

Nejvíc informací o historii získávají mladí ve škole. Podle Kroupy výsledky ukazují, že se dějiny představují dětem a mladým spíš jako něco "ke šprtání" a napsání písemky. "Dějepis na základních a středních školách je stále předkládán jako jakýsi odosobněný soupis letopočtů a charakteristik, který je určen k nezáživnému memorování. Chybí vyprávění příběhů," řekl Kroupa.

Podle něj výsledky ukázaly, že lidé vnímají invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa v roce 1968 hůř než Mnichov a následný protektorát.

Mezi nejvýznamnější osobnosti posledního století řadí dotázaní Tomáše Garrigua Masaryka, Jana Palacha, Jana Masaryka a Václava Havla. Celkem 78 procent hodnotí prvního československého prezidenta pozitivně, negativně ho vnímá jeden ze sta Čechů a Češek. Palachův čin považuje většina dotázaných za hrdinský. U lidí se znalostmi a zájmem o historii pak převládá přesvědčení, že Jan Masaryk byl zavražděn. Jen zlomek dotázaných míní, že někdejší ministr zahraničí spáchal sebevraždu.

Většina lidí souhlasí s tím, že je dobře, že Československo vzniklo. Dotázaní jsou proti názoru, že vznik samostatného státu byla chyba. Nesouhlasí ani s tím, že by se téma Mnichova Čechů už netýkalo. O únoru 1948 panuje názor, že to byl ústavní puč. Lidé se spíš shodnou i na tom, že Edvard Beneš nebyl pro tehdejší složité období dobrý prezident.

Tagy: Česko domácí české dějiny Průzkum veřejného mínění vědecký výzkum a studie

Zdroje: ČTK