Ačkoli se často upozorňuje na to, že čísla z předvolebních průzkumu je třeba brát s rezervou, vždy znovu a znovu na sebe strhávají pozornost, zvlášť pokud naznačují nějakou významnou změnu, předěl či zlom.

Průzkum agentury STEM z minulého týdne tak vyvolal silné reakce, když konstatoval, že TOP 09 by obdržela jen 4,6 procenta a z dolní komory parlamentu by vypadla. Do sněmovny by se podle šetření STEMu dostalo jen pět stran.

O tom, že strana, v jejímž čele stojí Miroslav Kalousek, není v dobré kondici, se mluví už delší dobu, výsledek jednoho průzkumu ovšem nelze přeceňovat. Ostatně podle šetření CVVM, které bylo zveřejněné jen o den později, by TOP 09 získala osm procent, což je nejlepší výsledek této strany naměřený CVVM za více než půl roku.

Průzkum STEMu vzbudil emoce i kvůli tomu, že vzhledem k přítomnosti pouhých pěti stran ve sněmovně a faktu, že samotné hnutí ANO by podle něj mělo jen o jeden mandát méně než sociální demokracie, KSČM a lidovci dohromady, se výrazně zužují možnosti pro sestavování koalic. Skutečnost však může být mnohem barvitější a tento scénář se vůbec nemusí naplnit.

Šanci má Okamura i Piráti 

Poslanecká křesla nakonec může obsadit nejen TOP 09, ale také Svoboda a přímé demokracie Tomia Okamury či Piráti. Okamurova SPD podle šetření STEMu získala 4,9 procenta hlasů, Piráti 4,1 procenta.

Ani u jedné z nich překročení pětiprocentní hranice nelze vyloučit. Tomio Okamura je jediný, kdo má šanci uspět z nepřehledné změti rozpadajících se drobných stran, které si pohrávají s nacionálními tendencemi a snaží se získat politické body na protiuprchlické rétorice. Má totiž více témat než jen to jedno.

Místy prosazuje až levicovou politiku, mluví o důstojných mzdách a penzích, velmi ostře vystupuje proti exekutorům a lichvě a celkově se snaží oslovit část společnosti, jež má pocit, že v současném systému zakouší nespravedlnost. Dělá to dlouhodobě, razantně a hlasitě. Bez ohledu na to, jak moc je to jen habaďůra na voliče, mu to v kombinaci s protiislámskou a protiuprchlickou rétorikou může zajistit potřebných pět procent. 

Stejně tak Piráti dělají vše pro to, aby získali mladší voliče, kterým záleží na svobodě v pirátském pojetí a na efektivním nastolování moderních trendů spojených s transparentností, digitalizací a novými technologiemi nejenom ve státní právě, ale i ve vzdělávání a mnoha dalších oblastech.

O přítomnosti TOP 09 ve Sněmovně i po letošních podzimních volbách rozhodne hlavně to, zda se jí podaří přesvědčit veřejnost o tom, že má kromě Miroslava Kalouska v záloze ještě další výrazné politiky a političky a má i jiný program, než jen bránit předsedovi hnutí ANO Andreji Babišovi ve vládnutí a budování jeho impéria.

Hádky, vzájemné obviňování či dokonce snaha odvolat Kalouska, o jehož výměně se už dokonce začalo ve straně diskutovat, však ničemu neprospějí, naopak by pravděpodobně pád TOP 09 jen potvrdily. Strana by měla v první řadě změnit způsob své prezentace navenek, musí se to ale obejít bez hlasitých sporů.

Nové tváře: Růžička a Feri 

Potřebu dostat do popředí nové tváře a upozorňovat také na další témata si zřejmě uvědomuje i vedení strany. V sobotu tak Topka zveřejnila programový dokument Vize 2030. Nakolik se spolu s ním podaří občany přesvědčit, že TOP 09 je uskupením schopným dosáhnout toho, aby Česká republika byla úspěšnou zemí a odolnou společností, jak dokument deklaruje, ukáže čas. Zatím se můžeme zaměřit na to, kdo ho veřejnosti prezentoval.

Vize 2030 byla představena nejen za účasti předsedy Miroslava Kalouska a dalších notoricky známých politiků a političek, ale i na podzim zvoleného senátora za TOP 09 a ředitele Gymnázia Jana Keplera Jiřího Růžičky a teplického radního Dominika Feriho.

Pokud má být personální obnova strany přesvědčivá, nestačí jen vytáhnout několik populárních lidí a obklopit se jimi před volbami, ale je třeba si odpovědět na otázku, co přesně tyto osobnosti straně nabízí, jaká má být jejich role a jak vážně to s TOP 09 vůbec myslí, aby se rozptýlily pochybnosti, že jde jen o laciné PR.

Růžička tak například v kampani do Senátu věnoval velké množství energie tomu, aby dokázal, že v horní komoře parlamentu bude sám za sebe a nenechá se při výkonu svého mandátu ovlivnit TOP 09. Skoro to vypadalo, že skutečnost, že za ni kandiduje, je pouhé nedopatření, které nic neznamená.

U Dominika Feriho pro změnu není zcela jasné, jaká politická témata jsou mu vlastní a s čím do případného politického angažmá na celostátní úrovni jde. Už před časem sice uvedl, že je připraven a ochoten vést jednu z kandidátek TOP 09 do Poslanecké sněmovny, čemu by se v ní chtěl věnovat, ale neprozradil.

Z toho, co říkal při představení Vize 2030, se zdá, že jeho tématem jsou především mladí lidé a jejich zájem o politiku, což je ale spíše téma pro občanskou organizaci či think-tank než pro někoho, kdo má ambici sedět v Poslanecké sněmovně.

Ne pět, ale klidně osm stran ve sněmovně

Kromě TOP 09, SPD a Pirátů zůstávají ve hře i další neznámé, které mohou povolební situaci a sestavování vládní koalice výrazně ovlivnit. Nemalou roli sehraje to, zda se dohodnou na spolupráci lidovci a hnutí Starostové a nezávislí, respektive jak silný blok kolem STANu vznikne.

Starostové totiž nevyjednávají jen s KDU-ČSL, ale celkem se sedmnácti regionálními stranami a hnutími a čtyřmi celostátními. Může tak vzniknout formace, která upoutá velké množství voličů a výrazně promění poměr sil na politické scéně.

Není vyloučeno ani to, že Starostové a nezávislí nakonec budou kandidovat bez KDU-ČSL, a přesto se do sněmovny dostanou. Podle aktuálního průzkumu STEMu by získali 2,9 procenta hlasů, což vzhledem k tomu, že ještě nevedou žádnou kampaň a mnoho voličů si je stále spojuje s TOP 09, se kterou měli donedávna uzavřenou smlouvu o spolupráci, není vůbec málo.

Kromě toho má STAN velký potenciál díky tomu, že disponuje zázemím v regionech a množstvím starostů ve svých řadách, na což voliči rádi slyší.

V Poslanecké sněmovně může být ve výsledku ne pět, ale třeba i sedm, osm stran. Navíc v záloze jsou další politické subjekty jako Svobodní, Realisté, ODA, Zelení či Soukromníci. Jejich úspěch je sice méně pravděpodobný než výše uvedených uskupení, ale tvrdit něco s jistotou v České republice několik měsíců před volbami nelze.

V každém případě sestavování vládní koalice nemusí být vůbec tak přehledné, jak se jeví podle posledního šetření STEMu. To dává hnutí ANO natolik silné postavení, že ho zkrátka nelze obejít.

Ostatní strany by v takovém případě jen těžko vysvětlovaly, proč s tak jasným vítězem nejdou do koalice a brání mu vládnout, přestože si to podle výsledku voleb zaslouží. I kdyby se rozhodly zůstat mimo a na koalici s hnutím ANO se nepodílet, bude gravitace Babišova uskupení i tak nakolik vysoká, že se může naplnit scénář šéfredaktora týdeníku Respekt Erika Taberyho o vzniku koalice složené z přeběhlíků a rozpadlých stran.

Pokud se ovšem do dolní komory dostane více subjektů, případně blok kolem KDU-ČSL a STANu dosáhne výrazného úspěchu, může se situace vyvinout dosti odlišně. Jedinou jistotou tak tváří v tvář dnešním volebním průzkumům zůstává, že v říjnu letošního roku bude stejně všechno úplně jinak. Je tomu tak každé volby a i ty letošní určitě přinesou nejedno překvapení.