Otázka zraku patrně vědce nikdy nepřestane fascinovat. Až do teď měli vědci za to, že ryby žijící ve velkých hloubkách nemají zapotřebí investovat do vývoje očí a vnímání barev. Mezinárodní tým vedená Češkou Zuzanou Musilovou z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy ale přišel s přelomovým objevem.

Planeta se zahřívá, ledovce tají a ostrovy položené jen těsně nad hladinou moře se pomalu začínají potápět. Dlouho se předpokládalo, že následky klimatické změny jsou otázkou daleké budoucnosti, nyní se ukazuje, že opak je pravdou. Jaké vyhlídky mají ty nejohroženější ostrovní státy?

Konzumace ryb je obecně doporučována jako zdravější alternativa jiných masných produktů, a je to znát i na spotřebě. OSN odhaduje, že průměrně člověk na Zemi dnes ročně sní přes 20 kilogramů ryb. Jde o rekordní cifru, zvláště zohledníme-li stoupající lidskou populaci. Pokud však bude nadměrný rybolov ruku v ruce se zvyšováním oceánských teplot pokračovat dále, nemusí tomu být napořád. Populace ryb by totiž dlouhodobě mohla poptávce přestat dostačovat. Tvrdí to nová studie z UC Santa Barbara.

Jejich bohatství ležela tiše a klidně na dně moře i několik tisíciletí. Do té doby, než vraky lodí na dně u Albánského pobřeží objevili podmořští vykradači pokladů. Kvůli tomu, že chudá země nemá peníze na kontrolu svého pobřeží, mizí antické bohatství nedozírné ceny.

Ještě než se stal New York Velkým jablkem, přezdívalo se mu dlouhá léta Velká ústřice. Nikoli kvůli gastronomické libůstce jeho obyvatel, ale rozsáhlým ústřicovým útesům, které u velkoměsta čistily vodu a chránily ho v případě bouří a hurikánů. To by měl projekt na jejich návrat do vod u Brooklynu obnovit.

Máme se po páteční tragické smrti českého turisty v Egyptě bát žraloků? Anebo číhají ve vodě daleko horší nástrahy?

Sedm z deseti mořských ryb žijících ve středně hluboké vodě na volném moři má ve střevech mikroplasty, na které se mohou vázat toxické látky. Prostřednictvím tuňáků, mečounů a dalších dravců, kteří je uloví, se mohou dostat i do lidského těla.

Tmavě modré prostředí pod vodní hladinou nedává lidem mnoho možných metod navigace a povrchové aparáty jako GPS pod mořem také selhávají. Queenslandská univerzita ovšem pomocí svého nového vynálezu možnosti podvodní navigace mění – podařilo se jí vyvinout senzor, který může až do několika stovek metrů přesně určit pozici plavidla. Inspirací pro něj byla zraková ústrojí hlubokomořských živočichů.