Abychom pochopili, proč dochází ke zvyšování hladiny světového oceánu, je nezbytné se přesunout z tropů do polárních oblastí, kde odtávají ledovce. A abychom porozuměli tání ledovců, musíme zaměřit pozornost zejména na vyspělé státy, které produkují skleníkové plyny zachycující teplo v atmosféře. To co se děje na malých ostrovech v Indickém a Tichém oceánu je výsledkem rozhodnutí, která jsou učiněna v sídlech vlád a průmyslových centrech vzdálených na tisíce kilometrů.

Mahátma Gándhí Pacifiku

Většině lidí pravděpodobně jméno Anote Tong nic neřekne, v mezinárodní klimatické komunitě je to ovšem tak trochu celebrita. Jedná se o bývalého prezidenta Republiky Kiribati, státu rozkládajícího se na 33 ostrovech, které leží jen dva metry nad hladinou moře. Tongovi se podařilo během jeho prezidentování přesměrovat zájem veřejnosti právě k tomuto ostrovnímu státu, jenž podle odborníků během příštích padesáti let zmizí pod hladinou moře.

Zatímco lídři světových velmocí diskutují na globálních platformách o emisích CO₂, obyvatelům Kiribati hrozí, že zcela přijdou o svoji vlast. Ostrovy v Pacifiku jsou navíc již dnes těžko obyvatelné - v důsledku častého zaplavování pobřežních oblastí slanou vodou dochází ke kontaminaci zemědělské půdy i zdrojů pitné vody.

Pětihvězdičkový turistický cíl

Mezi potápějící se stát patří také souostroví Seychely v Indickém oceánu. Turistický ruch představuje pro tuto zemi 80 procent příjmů. Hladina oceánu ovšem pomalu a jistě ukusuje z nádherných písčitých pláží, kvůli kterým sem turisté jezdí. Další nárůst hladiny moře by mohl zemi od turistů odříznout úplně, znamenal by totiž zatopení mezinárodního letiště. Korálové útesy, které zase lákají potápěče, postupně odumírají vlivem zvyšující se teploty v moři.

Plovoucí lekníny jako řešení?

Řešení problému by mohlo částečně nabídnout budování plovoucích umělých ostrovů. Japonská společnost Shimizu Corp představila projekt umělých, naprosto soběstačných ostrovů, které by byly vhodné k bydlení, obchodu, ale také k produkci různých zemědělských plodin.

Projekt umělého ostrova s názvem Hulhumalé již nyní zkoušejí také na Maledivách. Většina ostrovů tohoto souostroví se nachází jen metr nad hladinou moře. Pokud by hladina oceánu stoupla podle prognóz vědců do konce století o jeden metr, Indický oceán by pohltil až 80 procent území Malediv. Proto se tamní vláda rozhodla využít písek z mořského dna, který je navážen na mělčiny, a dochází tak k umělému navyšování nadmořské výšky ostrova.

Problémem je samozřejmě neuvěřitelně vysoká cena těchto futuristických projektů. Snad i proto se nakonec Republika Kiribati rozhodla pro koupi 2400 hektarů půdy na Fidži, která se má stát útočištěm pro budoucí klimatické uprchlíky. Podobný záměr mají i Maledivy, které vytvořily fond, ze kterého má země v plánu financovat koupi nového území. V úvahu připadá Srí Lanka, Indie anebo Austrálie.

Klimatické změny a jejich extrémní projevy otevírají zcela novou otázku: Pokud země nebude existovat ve fyzické podobě, jedná se stále o politickou entitu? Mezinárodní právo na tuto otázku zatím nemá odpověď. Přitom fakt, zda stát zatopením zanikl, anebo nikoliv, je důležitý pro status jeho obyvatel. To, kam obyvatelé potopených ostrovů půjdou a jakého statutu se jim dostane, bude muset mezinárodní společenství teprve řešit.