Golfský proud, který hraje klíčovou roli v distribuci tepla na Zemi, se během posledních zhruba sto let výrazně zpomalil. Podle studie mezinárodního týmu vědců prudí pomaleji dokonce o 15 procent, může za to globální oteplování. Zatím není jasné, jak se to odrazí na celosvětovém klimatu. 

Na první pohled by se mohlo zdát, že tak ikonická zvířata jako velryby už před námi neskrývají žádná tajemství. Pozornost lidí – ať už přírodovědců, umělců, nebo velrybářů – poutaly odpradávna a pronikly dokonce i na stříbrné plátno. O jejich tělesné stavbě, fyziologii i zvycích bychom měli vědět první poslední. Teprve nedávno však biologové odhalili, proč se některé druhy velryb v létě sdružují na mělčinách a zdánlivě nesmyslně se otírají o kameny.

Zhruba třetina albánského pobřeží je zasaženo erozí, moře postupuje dál na pevninu nebezpečnou rychlostí a z lagun kvůli tomu mizí zvířata v čele s pelikány. 

Hluboko na dně mrazivého Čukotského moře žijí pod ledem tvorové, které tam vědci rozhodně nečekali. Unikátní video zachytilo obří arktické medúzy.

Vymírání mořských druhů a snižování četnosti těch zbývajících jsou smutně zdokumentovanými následky lidské činnosti. Jak se to ale má s organismy, jejichž těla a kostry dávají základ celým ekosystémům – například slávkami, nebo korály? Jakým tempem mizí korálové útesy? Odpověď na tuto otázku přineslo až srovnání satelitních snímků s historickými mapami. A výsledky jsou alarmující. Za posledních 250 let zmizela jen na Floridě více než polovina všech útesů.

Mořské dno mohou jednou pokrýt obří doly na těžbu vzácných nerostů včetně zlata, zinku a mědi. Japonští průmyslníci jako první v masovém testu vyzkoušeli testují podmořskou těžbu minerálů a jen během srpna se z hloubky 1600 metrů dostaly na hladinu stovky tisíc tun drahých nerostů. Je tak pravděpodobné, že japonský příklad budou následovat další státy. Mořskému dnu by to mohlo přinést zkázu i spásu.

Dvacet metrů, šedesát tun a stovky jako břitva ostrých dvaceticentimetrových zubů. Carcharocles megalodon, největší žralok v dějinách, jako by vypadl z noční můry tvůrců filmu Čelisti. Dnešní krále dravých paryb, žraloky bílé, si mohl dávat k svačině. Nežil přitom nijak dávno. Podle zkamenělých zubů se oceány proháněl ještě před několika málo miliony let. Z jakého důvodu ale vymřel? Skupina evropských a amerických vědců nedávno přinesla pádné vysvětlení. Na hranici třetihor a čtvrtohor se podle nich odehrálo dosud neznámé hromadné vymírání, kterému kromě obřích žraloků podlehla i řada dalších specializovaných mořských obratlovců.

Mají nejmodernější navigace, které dokážou loď vést stejně jako autopilot v případě letadel. Navíc je lze jen těžko přehlédnout. Přesto občas klesnou ke dnu kvůli střetu s obdobným kolosem.