Počátek efektivního pěstování chaluh pod mořskou hladinou si od nového programu slibuje společnost Marine BioEnergy, která ve spolupráci s University of Southern California a Wrigley Institute připravuje pilotní program testující, nakolik je něco podobného možné. Jako u řady moderních nápadů to stojí a padá na robotech.  

Jedná se o největší korálový systém na světě, dokonce jej lze pozorovat i z vesmíru. Velký korálový či také bariérový útes ovšem v posledních dvou letech čelí velkému vymírání. Bělení korálů, komplexní proces rozpadu zdejšího svazku mezi řasami a polypy, postihly již v roce 2016 kriticky severní část útesu. Nyní, během léta na jižní polokouli, pak fenomén zasáhl i prostřední část. Na vině dopadu na území o délce 1500 kilometrů jsou zřejmě vysoké teploty.

Éteričtí kytovci jsou jedněmi z nejvelkolepějších obyvatel naší planety. Třebaže se jich dnes prohání pozemskými oceány ve srovnání s určitými obdobími třetihor už jen zlomek, stále mezi nimi nalezneme tak ikonické druhy jako mimořádně inteligentní delfíny, nebo největší obyvatele naší planety, plejtváky obrovské.  

Přestože většina z nich vypadá jako z dílny šikovného grafika, tito děsiví tvorové jsou skuteční. Patří k nájemníkům temných koutů moří a oceánů a světu je ukazuje ruský námořník Roman Fedorcov, který pracuje na trauleru. 

Plíží se mezi kameny jen pár metrů od pláže i na dnech oceánských příkopů. Nenesou ani stopu po vnější nebo vnitřní kostře, ale i tak dokáží manipulovat s předměty stejně obratně jako člověk. Protáhnou se hrdlem lahve. "Levou zadní" řeší složité rébusy a dost možná se mohou chlubit i specifickým vkusem a smyslem pro humor. Dokáží měnit barvy, takřka dokonale se maskují a jsou efektivními predátory.

Možná to nebude trvat dlouho a moře budou brázdit lodě bez kapitánů. Budoucnost klepe na dveře i v lodní dopravě a s prosazením samořízených lodí by mohla připlout i pěkná řádka výhod. Technika však podle výzkumníků lidi z palub určitě úplně nevyžene. 

Pohlavní rozmnožování je mezi živočichy naprosto dominantním způsobem produkce potomků. Stejně jako je rozšířené, tak je ale i různorodé. 

Od vydání Verneových Dvaceti tisíc mil pod mořem už uběhlo pěkných pár let, mořské hlubiny ale pořád zůstávají nejméně prozkoumaným místem na Zemi. To platí i pro jejich obyvatele. O biologii řady z nich nevíme ani co by se za nehet vešlo a každá výprava pod mořskou hladinu slibuje nové významné objevy. Nejnověji se vědcům podařilo zdokumentovat, jaká také může být strava hlubokomořských chobotnic. Jen tak mimochodem navíc projasnili strukturu potravních vztahů v hlubokém oceánu.