Na kterého lékaře se dnes lidé obracejí nejčastěji? Nepochybně to je "Dr. Google" – ať se nám to líbí, nebo ne. Podle Googlu se každý dvacátý dotaz týká právě zdraví. Digitalizace zkrátka mění i oblast zdravotnictví a je klidně možné, že díky aplikacím v chytrých telefonech bude brzy návštěva u doktora nadbytečná. No a když bude nejhůř, zavoláte si ho k sobě prostě taxíkem.

Ketamin je chemickou látkou s dlouhou, pohnutou a nesmírně zajímavou historií. Farmakologové ho prvně syntetizovali v 60. letech 20. století jako anestetikum nového typu. Postupně vystřídal roli prostředku k vyřazení vědomí, léku tlumícího bolest, rekreační drogy, nástroje psychologického výzkumu a poněkud překvapivě také antidepresiva. Ve všech oblastech své aplikace přinesl větší či menší revoluci. A to přesto, že dodnes není zcela jasné, jaké funkce mozku a jakými cestami vlastně ovlivňuje. 

Ačkoliv moderní medicína už pomalu dosáhla na tvorbu umělých tkání, to nejlepší, co z 3D tisku v medicíně v dohledné době dorazí, bude umělá kůže určená pro oběti popálenin. Komplexnější tkáně jako orgány jsou však stejně vzdálené jako desetiletí nazpět. 

V posledních desetiletích se výskyt autismu výrazně zvýšil. Odhaduje se, že různými formami autismu v současnosti trpí až 1,5 procenta dětí. Poruchy autistického spektra (PAS) se projevují například omezenými schopnostmi sociálních interakcí a opakujícími se vzorci chování. 

Teorií snažících se vysvětlit nezištné pomáhání druhým u řady zvířecích druhů i lidí je mnoho. Teď se mezi ně přidala jedna, která navrhuje, že za toto chování mohou infekce jinými organismy.

Když se manželskému páru narodil v dubnu v New Yorku zdravý syn, zapsal se do dějin medicíny. Je prvním dítětem, které má tři rodiče. Je lékařský experiment hraním si na boha, nebo další z nadějí pro páry, které nemohou mít vlastní zdravé děti?

Často se říká, že pod svícnem je největší tma. V případě hledání nových antibiotik to platí téměř doslovně. Po dlouhých desetiletích usilovného pátrání po nových třídách antibiotik se totiž jeden z nejslibnějších kandidátů ukázal přímo na našem těle – konkrétně v nose. 

"Modrá je dobrá" za řady okolností, ale rozhodně ne při migréně. Tak by šlo ve stručnosti shrnout výsledky nejnovějšího výzkumu amerických a izraelských lékařů. Právě modré světlo podle nich příznaky migrény zhoršuje nejvíc. Skoro stejně na tom je ale i červené a žluté záření. O něco lepší je bílé světlo, ale překvapivě příznivé účinky má hlavně záření zelené barvy. Že už jste podobné doporučení slyšeli, nebo dokonce vyzkoušeli na vlastní kůži?