Zdá se to nemožné? Vždyť to není tak dávno, kdy jsme si nedokázali představit, že bychom nakupovali jídlo, aniž bychom vytáhli paty z domu, nebo prováděli finanční operace, aniž bychom zašli do banky. A každodenní život bez cédéček, videopůjčoven nebo televizních programových časopisů se zdál být prakticky nemožný. Spousta se toho dramaticky změnila, ale návštěvu u doktora si nadále domlouváme telefonem, vysedáváme hodiny v čekárně a nakonec i v ordinaci.

A i když Dr. Google nemá tu nejlepší pověst, je to jeden z nejčastěji konzultovaných specialistů, a navíc s nejširším spektrem odborných znalostí. Od zarostlého nehtu až po vypadávání vlasů, od dětských nemocí až po stařeckou vetchozrakost... během vteřiny vás zavalí tisícem diagnóz. V souvislosti s tím se mluví už také o kyberchondrii, tedy že si člověk na základě nalezené diagnózy myslí, že má těžší nemoc, než tomu ve skutečnosti je.

A právě v tom je hlavní problém: algoritmy, na nichž se vypočítává relevance, nejsou šité na míru. Takže zatímco jednou někdo s obyčejnou rýmou vyděšeně letí na pohotovost, jiný různými babskými metodami léčí neduhy, které nutně potřebují lékařský zákrok. Praktického lékaře proto zatím nelze jen tak lehkomyslně vyměnit za pana doktora Googla. Už dnes je ale jasné, že to tak nezůstane napořád. Může pomoci umělá inteligence a datová analýza, což už si dobře uvědomily společnosti jako Alphabet nebo Apple, píše v deníku Die Welt Georg van Husen, manažer farmaceutické firmy Boehringer Ingelheim.

Diagnóza, léčba, dosažitelnost a lidský faktor

Jdeme-li k lékaři, očekáváme od něj především dvě věci. Zaprvé, že správně stanoví diagnózu a bude nás účinně léčit. A zadruhé musí být dosažitelný, chceme od něj lidově řečeno lidské teplo, tedy že se nám bude věnovat, uklidní nás a někdy třeba i pohladí po duši. V obou bodech se zdá být návštěva lékaře na první pohled nenahraditelná.

Medicína je nicméně složitý obor – ne nadarmo se studuje šest let. Navíc nových objevů v této oblasti v posledních letech přibývá geometrickou řadou. Nejrůznější studie mohou nepochybně prokázat, že nějaký lék je účinnější než jiný. To ale platí samozřejmě jen pro zkoumanou skupinu pacientů: v určitém věku, s určitými symptomy a s určitou genetickou výbavou. Pro ostatní pacienty výsledky samozřejmě nemusí vždy platit.

A právě zde vstupuje do hry umělá inteligence. IBM Watson nebo DeepMind od Googlu dokáží načíst a vyhodnotit obrovská množství dat. Jistá japonská pojišťovna například nahradila 30 zaměstnanců systémem, který shromažďuje a vyhodnocuje data pacientů – předchorobí, zranění a podobně. V pilotních projektech se zatím zkouší, zda Watson dokáže správně odhadnout účinnost léků. Je pouze otázkou času, kdy bude DeepMind a spol. schopen přemýšlet "inteligentně" a kdy bude při určení diagnózy a doporučení správné léčby přesnější než lékaři. A to je přece to, o co nám jde především.

A jak si vede Dr. Google při svém druhém úkolu? Osobní pohovor a lidský faktor sice nemůže žádný počítač nahradit, nesporně má ale jiné výhody. Například je k dispozici neomezeně – 24 hodin denně, okamžitě a v pohodlí domova. Kdekomu se už někdy stalo, že ho v noci probudily bolesti a on by rád věděl, jestli to není něco vážného. Dr. Google dokáže poradit už dnes a stále se učí. A když zadáte data z nositelných technologií, mohl by být možný už první individuální odhad.

ZocDoc, UberHealth a spol.

Nové technologické možnosti jsou zajímavé hlavně pro pacienty, kteří jinak mají obtížný přístup k systému zdravotní péče. Z výhod digitální medicíny budou ale profitovat i mnozí jiní. Ve Spojených státech například fungují stránky ZocDoc. Jsou určené těm, kdo se co nejrychleji chtějí objednat ke specialistovi. Na první pohled zde vidí, kdy je volný termín, jakou kvalifikaci příslušný lékař má a jak ho ostatní pacienti hodnotí.

A je tu další věc: Uber před nedávnem vyzkoušel v několika amerických městech pilotní projekt UberHealth. Přes aplikaci Uber bylo možné si objednat auto, které přivezlo zdravotní sestru. Ta na místě pacienta naočkovala proti chřipce. Cílem akce bylo zajistit toto očkování lidem, které objednání a návštěva u lékaře obtěžuje.

V této souvislosti je ovšem třeba připomenout, že Google před léty pro nezájem lidí neuspěl se svým projektem Google Health. Uživatelé sem měli zadávat, jaké mají nemoci a co na ně berou, k tomu se přidalo vyhledávání lékařů a zdravotnických zařízení.

Poučený pacient je výhodou, lékaře to ale někdy štve

Hledat informace o nemocích a jejich příznacích na webu může mít před návštěvou praktického lékaře pozitivní dopad. Podle studie belgických vědců zveřejněné v odborném časopisu BJGP Open to vede k lepšímu pochopení příznaků a následné diagnózy.

Studie také hovoří o tom, že dvě třetiny lidí se před návštěvou lékaře informují na internetu. Někteří lékaři to nicméně chápou jako hrozbu a degradaci své profesionality, třebaže důvěra pacientů vůči nim tím podle studie nijak ohrožená není.

Doktor  v kapse?

Už od února se v Austrálii při vyhledávání v Googlu zobrazují informace o 900 nejčastěji dotazovaných chorobách – včetně stavu, symptomů, diagnózy a frekvenci výskytu s ohledem na věk, často i s názornými obrázky. Na správnost informací dohlíží skupina nejméně deseti lékařů z kliniky Mayo.

Svého lékaře tedy možná budete napříště nosit v kapse jako aplikaci v mobilním telefonu a s jeho pomocí vyřídíte spoustu základních věcí ohledně vašeho zdraví. Drobnosti půjde zařídit přes UberHealth a vysoce kvalifikovaní lékaři se budou moci soustředit na opravdu důležité a složité problémy.

Stále je ovšem mít na paměti to, co Google zdůrazňuje: že výsledek vyhledávání na webu je jen pro informaci, nemá dávat falešný pocit bezpečí a lidé by rozhodně měli zajít k lékaři, když se necítí dobře.