Je horší přežívat ve vegetativním stavu, nebo být v kómatu, ve kterém člověk vnímá, ale je uvězněn v nehybném, nefunkčním těle a nikdo o tom neví? Unikátní vědecká metoda umožňuje se na to pacientů zeptat přímo. Odpovědí pomocí myšlenek.

Na celém světě existuje skoro 30 milionů lidí trpících Alzheimerovou chorobou. Toto neurodegenerativní onemocnění dodnes není zcela pochopené a pátrání po jeho příčinách stále pokračuje. Nová studie nyní přidala významný dílek do skládačky vzniku choroby. Poprvé totiž otřásla představou, že Alzheimer je onemocnění, které se vyskytuje jen u lidí. Stopy velmi podobné nemoci byly totiž pozorovány i šimpanzů.

Před pár dny proletěla světem zpráva, že se výzkumníkům poprvé podařilo úspěšně opravit škodlivou mutaci v lidském embryu. Samozřejmě nešlo o test klinický, ale teprve laboratorní – zárodky, byť lidské, se před jeho ukončením nerozrostly víc než na pár buněk. Přesto ale vyvolal řadu diskusí. Přichází doba genové terapie, modifikací naší DNA a "miminek na přání", nebo jde o jednu velkou nafouklou bublinu?

Převalujete se v noci donekonečna v posteli? Až dosud měli lékaři za to, že nespavost způsobují čistě psychické faktory, jako je třeba přílišný stres, nebo rušivé okolí. Tým výzkumníků z nizozemské Vrije Universiteit Amsterdam je však přesvědčen, že identifikoval sérii genů odpovědných za nespavost. Studie by mohla vést i k terapii, která by snad dokázala vyléčit aspoň část insomniaků. 

Vyhubení pravých neštovic stálo miliardy dolarů a lidstvu zabralo několik desetiletí. Obnovit toto onemocnění ale možná brzy dokáže průměrný laborant za pár tisíc dolarů. Letošní objev pořádně zčeřil už tak bouřlivé vody výzkumu virových patogenů. Jaká jsou rizika moderních molekulárně-biologických metod? A jak by se k jejich kontrole měly postavit státy a mezinárodní instituce?

Kdo by neslyšel o nemoci SARS, česky syndromu náhlého selhání dýchání. Toto závažné virové onemocnění se světem prohnalo na přelomu let 2002 a 2003, zasáhlo více než 8000 lidí a zanechalo po sobě 774 mrtvých. Jen s mimořádným úsilím lékařů, hygieniků a epidemiologů se jeho šíření podařilo zastavit. I tak ale bylo šíření koronaviru SARS označeno za první pandemii 21. století. 

Genetické modifikace možná dostaly tvrdou ránu. Genový editor CRISPR, od svého objevu v roce 2012 oslavovaný jako revoluční nástroj otevírající myriády nových možností, totiž podle nové studie způsobuje více nechtěných mutací genomu, než se očekávalo. Může to oddálit příchod mnoha zlomových aplikací včetně genetické imunoterapie léčící rakovinu, o níž závodí USA s Čínou.

Ke studiu genetických stránek rakoviny se váže jedna zásadní potíž. Výzkumníci jsou takřka bez výjimky odkázáni na materiál starý jen pár let. Když vynecháme takové speciality, jako jsou stále se množící tkáňové kultury – nejznámější kulturou rakovinných buněk je zřejmě slavná HeLa, buněčná linie odvozená roku 1951 z nádoru Henriety Lacksové – měkké tkáně se bez konzervace dlouho nezachovávají.