Vojmír Srdečný byl posledním českým pamětníkem koncentračního tábora Sachsenhausen. Posledním žijícím ze studentů, které nacisté uvěznili 17. listopadu 1939. Zemřel ve věku 99 let. Jeho vzpomínky přinesly Příběhy 20. století

Lidí, kterým se podařilo uniknout z pekla Osvětimi-Březinky, není příliš. Mezi ty úspěšné patřili slovenští vězni Rudolf Vrba a Alfréd Wetzler. Oba si zachránili život a také zpravili svět o hrůze, která se v koncentračním a vyhlazovacím táboře odehrávala. Jejich dramatický útěk začal před 75 lety.

Před 75 lety se stala tragédie, která je označována za největší masovou vraždu československých občanů během druhé světové války. Nacisté zabili tisíce mužů, žen a dětí z takzvaného rodinného tábora terezínských Židů v Osvětimi-Březince.

Za druhé světové války se mnoho mladých lidí statečně a často až romanticky naivně zapojilo do protinacistického odboje. Reinhard Heydrich pak jako nový zastupující říšský protektor nechal stovky vojáků, sokolů, skautů a mnoho dalších odbojářů pozatýkat. Právě jim se tentokrát věnují Příběhy 20. století.

Bývalá káznice na Cejlu v Brně není běžně přístupná. Ke 100. výročí republiky se ale přímo tam vzpomínalo na životy těch, kteří v útrobách vězení byli týráni a zabiti. Nechyběl záznam výpovědi Štěpána Vašíčka, který pobyl na Cejlu rok ve vyšetřovací vazbě v letech 1950 až 1951. "Hned, když jsem tam přišel, měl jsem na krku křížek. Ten mně bachař strhnul, zlomil mně přitom dvě žebra a dostal jsem za to šest týdnů poloviční dávky jídla," vzpomínal Vašíček.

V neděli 11. listopadu si lidé po celém světě připnou na klopy květy vlčího máku na památku válečných veteránů. Den veteránů připomíná ukončení první světové války a jeho symbolem se stal právě červený květ, který vyrůstal na hrobech padlých vojáků. Přímou zkušenost z fronty ve světové válce – té druhé – má Viktor Wellemín, jeden z mála dosud žijících pamětníků. Jeho vzpomínky jsou součástí Příběhů 20. století.

Koncentrační tábor v Dachau má v historii děsivé prvenství. Byl prvním koncentračním táborem v Německu a fungoval nejdéle. Nacisté ho zprovoznili už pár měsíců po svém nástupu k moci, lidé v něm věznění pak byli osvobozeni až v posledních dnech války. Právě ve čtvrtek, 22. března, uplynulo od otevření brány hrůzy 85 let. 

Před týdnem si svět připomněl den památky obětí holocaustu a světoví státníci nás zásobovali v různých variantách obvyklými větami o tom, "že nikdy nesmíme zapomenout". Teď se možná jedno takové "zapomenutí" povýší v Polsku dokonce na zákon. Zdánlivě jde jen o jediné slovíčko, ale v důsledku to může znamenat mnohem víc.