Austrálie je přinejmenším od křídového období, kdy se kompletně izolovala od ostatních kontinentů, světem sama pro sebe. Nikde jinde nepřevládli jakožto dominantní skupina savců vačnatci. Někteří z nich se za posledních sto milionů let vyvinuli do nejbizarnějších forem. Další, například vakovlci, vakokrti nebo vakoveverky, naopak nezávisle dosáhli velmi podobného vzhledu a chování jako jejich jejich placentální "bratranci" ve zbytku světa. Narazíme zde ale i na ještě podivnější ptakořitné savce zahrnující ptakopysky či ježury a mnoho dalších specifických evolučních linií. 

Amazonie bývá často nazývána plícemi planety Země. Ať už je ale její role ve fungování planetárního ekosystému jakákoli, nelze popřít, že hostí největší tropický deštný les na světě. Aby toho nebylo málo, amazonský prales oplývá obrovskou biodiverzitou. Prohánějí se zde, loví, parazitují a rostou miliony druhů rostlin, obratlovců i bezobratlých – mnoho, možná většina z nich, dosud nepopsaných. Porozumění procesům, které za existencí tohoto biomu stojí, tak nabývá hned dvojí důležitosti: Zásadní je jednak z teoretického hlediska, ale také proto, abychom zdejší přírodu mohli účinně chránit.

Můžeme nějak sami bojovat proti klimatickým změnám? Nepochybně ano, ale která metoda je nejúčinnější? Třídění odpadu? Úsporné žárovky? Zelená energie? Vegetariánská strava? Anebo máme přestat jezdit autem? A nemáme létat letadlem? To všechno nepochybně pomůže, ale vědci spočítali, že zdaleka nejúčinnější je metoda, o níž se prakticky nemluví: mít méně dětí.

Přestože je všude kolem nás zdarma, stane se voda v nejbližších desetiletích nedostatkovým "zbožím". Kritické situaci lze ale zabránit sérií jednoduchých opatření. Třeba tím, že za ni budou lidé muset všude na světě platit odpovídající cenu. 

Mnohokrát skloňovaný klimatický jev El Niňo, který v poslední době způsoboval vysoké změny teplot, nevídaná sucha i povodně, už definitivně skončil. Od extrémního počasí si ale Země neodpočine. Přichází La Nina, která bude v některých oblastech ještě horší.

Výrazná období sucha a v porovnání s našimi končinami extrémnější výkyvy srážek k subtropické oblasti kolem Středozemního moře tak nějak patří. Mimo jiné pomáhají dotvářet ráz místní krajiny. Některé oblasti, jako třeba Blízký východ, jsou k nim zvlášť náchylné. 

Do Paříže se sjelo 150 hlav států a vlád, tu společně dokončily dlouhé roky připravovanou dohodu o boji proti klimatickým změnám. Přestože se konference účastní na 50 tisíc lidí a některá média ji označují za přelomovou, je více než pravděpodobné, že výsledný dokument půjde ve šlépějích jeho předchůdce – Kjótského protokolu. 

Pokud vám připadá ekologie jako dominanta bláznivých hipíků, měli byste rychle změnit názor. Politické bouře či uprchlické krize mají souvisí se suchem, které se bude v některých regionech drasticky zhoršovat, jak upozorňuje geolog a klimatolog Václav Cílek. Vize budoucnosti jeho očima není nijak povzbudivá.