Poslední El Niňo byl podle odborníků jeden ze tří nejhorších od roku 1950. Rekordními teplotami trpěly hlavně Thajsko, Laos a Kambodža. Krátké monzunové období a vražedné vlny veder přesahujících 50 stupňů Celsia proměnily Indii v neplodnou zem a její obyvatelé se modlili za každou dešťovou kapku.

Kalifornské pobřeží zasáhly tak silné bouře, že se domy postavené na pobřežních skalách zřítily do moře. V určitých oblastech Severní Ameriky se půda proměnila v poušť, sucho bylo tak silné, že vysychaly přehrady a zákaz napouštění bazénu bylo to nejmenší, co místní trápilo.

Venezuela je na tom kvůli extrémnímu suchu tak špatně, že vodní elektrárna zásobující půlku země po snížení hladiny přehrady Guri byla téměř neschopna vyrábět elektřinu.

Extrémní výkyvy počasí mohly pravděpodobně i za rozšíření viru zika, protože vytvořily ideální podmínky pro přemnožení jeho přenašečů.

Počasí způsobené El Niněm se sice v Evropě naplno neprojevilo, ale může například za sněhové přívaly v Británii nebo téměř vyschlé řeky a přehrady ve střední Evropě.

Studená a vlhká fáze cyklu 

Na jaře mohli meteorologové zahlásit, že ničivé větrné proudění už skončilo. Mohlo by to znamenat, že se počasí na další dva až sedm let uklidní. Odborníci naděje ale mírní. El Niňo totiž zhruba ve 40 procentech výskytu nahrazuje takzvaná La Niňa. A právě to bude pravděpodobně případ letošního roku.

La Niňa je protikladem k El Niňu a znamená "holčička". Zesílí při ní pasáty a studený proud přinese chladnější vody (teplota vody poklesne až o čtyři stupně) až do rovníkových oblastí, zatímco k Austrálii a Indonésii zanáší teplejší vodu. I proto se o ní často mluví jako o studené fázi cyklu.

Teplota povrchové vody oceánů se začala sice vracet do normálu, což značí právě konec El Niňa, ale  nezůstala tam dlouho. Klimatické modely naznačují, že se bude i nadále ochlazovat a podle amerického Národního úřadu pro oceán a atmosféru je tak 75procentní šance, že se vytvoří La Niňa.

Stejně jako její předskokan se projeví hlavně v oblastech Tichého oceánu a jeho pobřeží, kde větry a teploty moře vykazují největší odchylky. Přinese častější srážky na sever Austrálie, Indonésie a Filipíny a vítané deště do oblastí, které v posledním roce trpěly suchem, jako třeba Indie.

Hrozí povodně a bouřky 

Může se tak zdát, že La Niňa je veskrze užitečná, protože napravuje škody napáchané "silnějším bratříčkem". Není to ale tak jednoduché. Kvůli tomu, že přináší o něco chladnější a vlhčí počasí, vznikají během její vlády silné bouře a záplavy. Půda vyprahlá dlouhými suchy nestačí vysoké srážky pojmout a vznikají rozsáhlé záplavy.

Naposledy vládla od poloviny roku 2010 a do roku 2012. Například v Thajsku během ní napadlo trojnásobné množství srážek. Zaplaveny byly tři čtvrtiny provincií, povodně napáchaly škody za více než 40 miliard dolarů a připravily o život 815 thajských obyvatel.

V roce 2010 přinesla také záplavové deště do australského Queenslandu, kde způsobily škody více než 1,7 miliardy dolarů. "La Niňa zvyšuje riziko intenzivních bouří a tropických cyklónů na východním pobřeží Austrálie," říká Agus Santoso, vedoucí vědecký pracovník na Univerzitě v Novém Jižním Walesu.

Extrémní sucho

Naopak na západě Jižní Ameriky, zejména pak v Peru a Chile, a na většině zemědělských oblastí Spojených států bude panovat extrémní sucho.

Kromě sucha se v Severní Americe La Niňa projevuje nejvíce během období hurikánů. Během posledních deseti let zasáhlo Spojené státy sedm hurikánů a tropických bouří, které napáchaly škody za více než miliardu dolarů. Pět z nich se objevilo mezi lety 2008 až 2011 během panování La Nini.

V Evropě se zřejmě nijak výrazněji neprojeví, ale klimatologové očekávají chladnější zimu.

Protože poslední El Niňo byl mimořádně silný, očekává se tedy, že La Niňa bude mít podobnou razanci. "Hrozí nárůst počtu bouří, půdní eroze a záplavy. Jde o druh katastrof, které páchají značné škody na majetku i lidských životech," varuje Santoso.

Přestože se dá klimatický jev očekávat, není si jistý, zda jsou vlády i veřejnost na tak silnou La Niňu dostatečně připravené…