Nový francouzský školský zákon, který mimo jiné ve školních formulářích zavádí používání kolonky "rodič 1" a "rodič 2", vzbudil i u nás značný ohlas. Úprava tiskopisů by přitom za normálních okolností nestála ani za řeč. Čím to je? Jak na emoce, které podobné změny vyvolávají, reagovat?

Není jiného zbytí než se vrátit k osvědčenému. Ne pitomému nacionalismu, ale vlastenectví, zdůrazňuje v rozhovoru pro Tiscali.cz televizní producent a zakladatel strany iČesko Jan Štern. Hovoří rovněž o tom, jak obtížné je dnes u nás zakládat nové politické uskupení. (První část rozhovoru ZDE).

Všichni se jich děsí, ale já je považuji za veliké dobro a velký stabilizační element, říká o nadnárodních globálních firmách v rozhovoru pro Tiscali.cz televizní producent a zakladatel nové politické strany iČesko Jan Štern. Upozorňuje také na to, že klasický kapitalismus se změnil, a spolu s ním i podoba vlastnictví.

V příštích volbách do sněmovny se o přízeň voličů utká nová politická strana, která v těchto dnech vzniká. Zatím působí spíše rozpačitě a zarazí některé sporné teze a zjednodušení, kterých se dopouští. Její hlavní téma a celkové vymezení má však nemalý potenciál.

Jsme zavaleni čínským zbožím, narazíte na něj v obchodních centrech i v internetových obchodech, je těžké se mu vyhnout. Jenže tahle doba skončí. A možná dřív, než bychom se nadáli.

Tolikrát zatracovaná globalizace je zřejmě historicky nejúspěšnějším programem boje proti chudobě. Rozšíření ekonomické svobody a kapitalismus vytáhly za posledních 35 let téměř miliardu lidí z bídy. Ekonomická svoboda, nebo chcete-li kapitalismus či tržní hospodářství, jsou ale vždy logicky spojeny s materiální nerovností. Přesto se většině obyčejných lidí na Západě ještě nikdy nedařilo tak dobře jako nyní. Žijí si v podstatě tak, jako kdysi králové, jen s tím rozdílem, že nemají moc. Ta totiž patří výhradně takzvaným elitám. Z toho pramenící nevole občanů pak s úspěchem využívají populisté.

To, že díky výpravám Kryštofa Kolumba přišly do Evropy brambory a kukuřice, ví každý školák. Už méně se ale ví, že díky jeho druhé cestě se po celém světě během necelého půlstoletí rozšířila obliba pálivých chilli papriček. A to přesto, že je při svých cestách po koloniích nerozšířili Španělé, ale Portugalci.

Efekty pádu totalitních režimů a integrace Číny do světového obchodu, které výrazně přispěly k nárůstu světového obchodu v 90. letech, jsou prý u konce a globalizace s nimi.