Během posledních dvou desetiletí jsme si zvykli na svět, kde výrobek Made in China z továrny v čínském vnitrozemí je dovezen do některého z jihočínských přístavů, tam ho přeloží na loď a dopraví do Hamburku. Odtud ho kamion doveze do nákupního centra v Praze, Brně nebo v Horních Kotěhůlkách.

Tento svět ale brzy ustoupí do pozadí. 

Automatizace výroby, nové technologie, ale také inovace v zemědělství podstatnou část globálního obchodu, tedy i čínských dovozů, vymažou. Peter Yared, zakladatel konzultační společnosti Sapho, upozorňuje na několik trendů, které jdou proti globalizaci. Jsou to zejména:

Automatizovaná a digitalizovaná výroba

Tento technický trend podkopává globalizaci nejvíc. Postupující automatizace výroby ve spojení s robotizovanými pracovišti a digitalizací řídicích a kontrolních činností, nazývaná průmyslem 4.0, snižuje podíl mzdových nákladů na ceně výrobku. V ceně proto začínají převažovat náklady na přepravu.

Průmyslové roboty zvládnou stále složitější úkony, některé, nazývané sewboty, dokážou dokonce šít. A tak se výroba, včetně té textilní, začíná z Číny a jiných asijských zemí postupně vracet na Západ.

Kombinace rostoucích mzdových nákladů v Říši středu a pokrok v automatizaci už přiměly k návratu produkce do Spojených států třeba americkou energetickou korporaci General Electric nebo výrobce stavební techniky Caterpillar. Do Česka se z Číny vrátil výrobce psacích potřeb Koh-i-noor a část produkce z ní domů stáhla firma Brano, která dodává kování.

3D tisk

Technologie, která z digitální předlohy, z 3D modelu, vytváří výrobek, je jednoduchá a čím dál levnější. Hlavice taví polymer ze zásobníku a dvojrozměrně ho pokládá na podstavec, který se pohybuje ve třetím směru

Rozšiřuje se využití této technologie, 3D tiskárny už dokážou vytisknout i díly z kovů. Využívá je například automobilka Ford nebo výrobce letadel Airbus.

3D tisk (jinak aditivní výroba, AM) je typickou lokální technologií. Umožní vyrábět v místě díly nebo hotové výrobky, které před tím byly technologicky příliš náročné, a musely se proto dovážet.

Vertikální zemědělství

Může způsobit revoluci v zemědělství. V uzavřených vertikálních pěstírnách se pěstují zemědělské plodiny v regálech nebo patrech nad sebou, osvětlovány LED žárovkami nebo světlovody – hydroponicky a bez pesticidů.

Tyto high-tech farmy se nejprve rozšířily v Japonsku, které pro nedostatek místa kupovalo zemědělskou půdu v Austrálii. První evropskou zemí, kde se začaly prosazovat, bylo obdobně jako Japonsko hustě zalidněné Nizozemsko.

Vertikální farma už stojí také v Česku, v Břeclavi. Testuje ji společnost Feel Greens.

Vertikální farmy jsou výhodné zejména pro oblasti s nedostatkem vody – a jednou z nich se stává i značná část Česka. Spotřebují jen desetinu vody proti běžným polím. Potraviny v nich přitom rostou 2,5krát rychleji, po celý rok a bez ohledu na podnebí i roční období.

Tyto farmy umožňují pěstovat zemědělské plodiny v nepříznivém klimatu nebo obydlených oblastech, a tak omezit nebo zrušit jejich dovozy ze vzdálených oblastí.

Maso z laboratoří

Touto myšlenkou se zabývali vědci už ve třicátých letech minulého století. Zaujala třeba britského premiéra Winstona Churchilla. "Je přece zbytečné chovat a zabíjet celé kuře. Vždyť stačí vypěstovat samotná prsíčka, stehýnka nebo křidýlka," poznamenal jeden z nejvýznamnějších politiků dvacátého století.

Maso tvoří značnou část globálního obchodu. Tradiční chov je náročný na zdroje – krmivo a vodu. Hospodářská zvířata se podílejí třetinou na světové spotřebě vody a na půlkilový steak padne téměř deset kilogramů krmiva.

Právě proto laboranti pracují na vývoji levné a chutné buněčné tkáně vyrobené v biologických inkubátorech. V posledních letech do výzkumu investují významné finance. Americký masokombinát Tyson Foods například do masa z tkání živých zvířat a vyživovaných v laboratořích rostlinnými proteiny vložil už 150 milionů dolarů.

"Až bude vývoj úspěšně ukončen, ubude rozlehlých pastvin s dobytkem i lodí brázdících oceány s mrazicími kontejnery," předpovídá futurista Yared.

Alibaba ani Zeman to nezvrátí

Peter Yared upozorňuje ještě na další protiglobalizační trendy – například na čistou energii. Energie z obnovitelných zdrojů může v příštích desetiletích odbourat část infrastruktury rozvodných sítí, kterými je energie přenášena na dlouhé vzdálenosti z jednoho státu do druhého. Solární a větrná energie se bude ukládat lokálně do akumulátorů.

Yared nicméně nezmiňuje významného hybatele, který stojí za posunem od globalizace k lokalizaci. Je jím ochranářská politika Donalda Trumpa, která se opírá o dovozní cla. Kdoví, zda tato politika s Trumpem skončí, anebo v ní bude Donaldův následovník pokračovat.

K antiglobalizačním trendům můžeme připočíst také orientaci Číny na domácí poptávku. Číňané zbohatli, už si mohou dovolit kupovat to, co vyrobí. "Řada čínských podniků a odvětví dnes závisí na čínských spotřebitelích," upozorňuje analytik asijských trhů Nicholas Teo ze společnosti CMC Markets (tady).

Čínský vývoz do západních států v posledních letech stagnuje nebo dokonce klesá. A to i přes nástup čínských internetových obchodů v čele s Alibabou. Export z Číny do Česka mezi lety 2014 a 2017 poklesl o 12 procent. (Čísla zde).

Lze tušit, že tento trend bude pokračovat a že na něm sotva co změní nová Hedvábná stezka, kterou v Česku propaguje Miloš Zeman, čínský ambasador ve střední Evropě, který se zasloužil o družbu krtečka s pandou (viz video).

Už jste viděli větší kýč?

zdroj: YouTube