dobývání vesmíru

Uplynulo 60 let od jednoho z milníků dobývání vesmíru. Sovětský svaz 4. října 1957 vypustil na oběžnou dráhu první umělý satelit Sputnik 1. Odstartovala tak "kosmická éra lidstva."

Na Mezinárodním astronomickém kongresu 2017, který se koná v australském Adelaide, představil v pátek ráno Elon Musk za společnost SpaceX aktualizaci svých plánů na program letu k Marsu. Ačkoliv SpaceX ve vývoji své rakety a lodi daleko nepokročila, upravená vize stojí nohama trochu více na zemi.

Průlety asteroidů kolem Země patří mezi ostře sledované astronomické události. Co byste však řekli tomu, kdyby kolem naší planety proletěla rovnou hvězda? Údaje z evropské vesmírné observatoře Gaia naznačují, že bychom se podobného průletu mohli dočkat už za pouhého 1,3 milionu let. Ačkoliv bude narušitel od Země vzdálen kolem 16 tisíc astronomických jednotek, pro vnitřní světy může setkání přesto věštit zkázu.

Pozorování Slunce patří mezi disciplíny, které pomohly moderní vědě k jejímu zrodu. Přesto máme stále co dohánět – úhlem našeho pohledu na Slunce je totiž skoro vždy jenom Země. Před dvěma lety se podařilo to pro jednou změnit, když improvizovaný pokus dovolil přeměnit flotilu kosmických sond na aparatury sledující průběh výronu koronální hmoty napříč celou sluneční soustavou. Poprvé v historii jsme tak mohli jev sledovat, jak se šíří napříč planetami.

Existuje jistá šance, že se mnozí čtenáři tohoto textu dožijí příletu pozemské sondy k naší nejbližší exoplanetě – Proximě B obíhající Proximu Centauri vzdálenou 4,24 světelného roku. Na vyslání sondy, a především na její nakopnutí na významný zlomek rychlosti světla si brousí zuby iniciativa Starshot. V srpnu přitom učinila první významný krok k realizaci plánu, když úspěšně vypustila několik pokusných prototypů budoucích sond.  

Vědci z týmu Davida Kippinga nedávno předběžně oznámili objev možného exoměsíce v soustavě Kepler-1625 zhruba čtyři tisíce světelných let daleko. Jde zatím o nepotvrzenou detekci a více snad prozradí nová měření na podzim. Co o něm zatím víme - a kde a jak bychom měli pátrat po dalších možných měsících u planet jiných hvězd?

Hledání mimozemského života je jednou z největších výzev, před kterými dnešní vědci stojí. Nekomplikuje ji pouze velká vzdálenost k Marsu a dalším tělesům Sluneční soustavy, odlišnost místních podmínek od těch pozemských a nejasná představa, jak by mimozemské organismy mohly vypadat. Nemalý zádrhel představuje též kontaminace. Nikoli kontaminace pozemského prostředí mimozemskými mikroby, tak oblíbená ve vědeckofantastických filmech a románech, ale spíše znečištění Marsu či jiných vesmírných objektů pozemskými bakteriemi. 

Když se řekne "budoucnost kosmonautiky", většina lidí si nejspíš představí odvážné posádky kosmických lodí. Vizionáři jako Elon Musk, plánující kolonizovat Mars, tomu dodávají na hodnověrnosti. Odborníci však budoucnost průzkumu vesmíru vidí spíše v sondách a studie Jet Propulsion Laboratory americké NASA proto nyní navrhuje více se věnovat vývoji autonomní umělé inteligence, díky níž by zítřejší sondy získaly vlastní hlavu.