Možná již v březnu by měla do pozemské atmosféry klesnout první čínská stanice Nebeský palác 1. Potenciálně minoritní kosmonautická událost má jedinou chybičku: před rokem se objevila informace, že řízení letového provozu nad stanicí ztratilo kontrolu. Nyní se však Čína ozvala s tím, že stanici stále ovládá a může tak vybrat, kam dopadne. 

Je tomu necelých šest let, co observatoř Arecibo detekovala deset opakujících se rychlých radiových záblesků přicházejících z hloubi kosmu. Signál pojmenovaný FRB 121102 zjitřil emoce díky tomu, že k nám přicházely další podobné záblesky ze stejného zdroje. Série nových studií však hasí naděje, že by FRB 121102 mohl být mimozemskou zdravicí lidstvu. Přesto však může jít o posla unikátního kosmického jevu.

Některé o Vánocích přímo vyprávějí, jiné byly v adventním čase alespoň uvedeny. To však není to jediné, co mají 'velké vánoční příběhy' společné. Často to zpočátku neměly jednoduché, právě naopak. Mnozí kdysi nevěřili, že by mohly alespoň vzniknout, natož pak aby sklízely úspěchy. Jedním z nejlepších příkladů je třeba Disneyho Sněhurka a sedm trpaslíků - snímek, který právě oslavil 80 let, byl totiž nejdřív spíš takovou "popkulturní Popelkou".

Ani po několikaletém čekání a slibech se fanoušci nedočkají - i přes slib otestovat těžký nosič Falcon Heavy ještě letos, oznámila společnost SpaceX miliardáře Elona Muska, že se start odkládá na leden. Důvodem je dočasné zastavení letů Falconu 9 kvůli problémům s aerodynamickým krytem. I tak má SpaceX za sebou velmi povedený rok.

Z aktuálních raketových milníků se může zdát, že nás od cesty k Rudé planetě dělí jenom několik málo let. Vědci americké NASA si to však nemyslí. Elon Musk a jeho SpaceX sice slibují let k Marsu na rok 2024, NASA však mluví nejdříve o druhé polovině 30. let, tedy až za dvě desetiletí. Bude totiž ještě potřeba vyřešit hodně otázek. S jedním z největší problémů – radiací – by však možná mohlo pomoct i genetické inženýrství.

Oceánský měsíc Saturnu, Enceladus, dlouho představoval velkou záhadu. Jak je možné, že i malinký měsíc s průměrem odpovídajícím zhruba délce ČR si pod ledovou slupkou udrží kapalný oceán a má aktivní gejzíry? Teď už na to zřejmě známe odpověď a pomohli ji najít i čeští geofyzikové.

Moderní astronomická měření potvrzují, že kolem velké části hvězd v naší galaxii obíhá větší či menší množství planet. Některé z těchto planet dosahují takové velikosti a vzdálenosti od mateřské hvězdy, že by bez problémů mohly hostit život. Ani vznik živých organismů se nezdá být nepřekonatelným problémem. Přinejmenším na Zemi k němu patrně došlo krátce po skončení bouřlivých událostí spojených se vznikem planety.

Astronomům se poprvé podařilo detekovat takzvanou kilonovu, která je optickým protějškem zdroje gravitačních vln. Vznikla splynutím dvojce neutronových hvězd, během kterého se do vesmíru uvolnily vzácné kovy včetně zlata či platiny. Unikátní jev pozorovaly desítky vědců v observatořím po celém světě.