Čínská sonda Čchang-e 4 dnes úspěšně přistála na odvrácené straně Měsíce. Stalo se to poprvé v historii letů do vesmíru. Čínská televize oznámila, že aparát pojmenovaný podle měsíční bohyně z čínské mytologie se dotkl povrchu Měsíce v 10:26 pekingského času (03:26 SEČ). Sonda Čchang-e 4 s robotickým vozítkem dosedla v Aitkenově pánvi u lunárního jižního pólu. Zařízení již vyslalo první fotografie povrchu, které zveřejnila čínská státní média.

Nouzové přistání ruského nosiče Sojuz může spustit krizi, kterou pilotovaná kosmonautika ještě nezažila. Nehoda jediné lodi schopné převážet lidskou posádku, by mohla v nejčernějších scénářích vést až k opuštění a zakonzervování Mezinárodní vesmírné stanice. Pokud tedy nepřijde na pomoc Space X miliardáře Elona Muska.

Vize dlouhodobých pobytů člověka v kosmickém prostoru přináší z mnoha důvodů řadu úskalí – od obav z radiace přes vliv stavu beztíže na funkci našich těl až po debaty, jak bude vypadat kosmické zemědělství. Tak trochu opomíjené je však téma kosmické chirurgie. Přitom se budeme muset připravit i na to, že čas od času bude třeba přistoupit i k operacím v kosmickém prostoru. Trochu překvapivě mohou podobné zákroky nakonec přinést užitek i lidem, kteří Zemi nikdy neopustí.

Pokud chtějí lidé létat až na Mars, jen se sušenými potravinami si kosmonauti nevystačí. Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) proto testuje, které ovoce a zelenina přežije náročné podmínky panující ve vesmíru.

Ne všechny planety jsou si rovny. Ačkoliv je k dnešnímu datu známo na 3717 potvrzených exoplanet, tedy planet mimo naší sluneční soustavu, světů s pevným povrchem podobným je mezi nimi minorita. Již několik let vzbuzují zájem tzv. "super-Země", čili možné terestrické světy zřejmě podobné Zemi, ale s větším průměrem, hmotností, a tak i gravitací. Je-li na nich život, prozatím nevíme – pokud by se tam však mimozemšťani skutečně nacházeli, měli by to s únikem ze svých superzemí značně náročné. 

Možná si pamatujete na nafukovací modul BEAM, který byl na jaře 2016 vynesen a nafouknut na palubě Mezinárodní vesmírné stanice. Jeho konstruktér, společnost Bigelow Aerospace, rozhodně nehodlá zůstat o nafukování modulu o velikosti obýváku. Představila svou na konci loňského roku založenou sesterskou společnosti Bigelow Space Operations (BSO), která by nafukovací kosmické konstrukce ráda využívala ke komerčním účelům. První soukromá kosmická stanice v režii BSO by tak mohla být vynesena do vesmíru již v roce 2021. 

Na start supernosiče Falcon Heavy společnosti SpaceX se čekalo od roku 2013. V úterý se konečně zadařilo a start rozhodně naplnil veškerá očekávání, byť se jeden stupeň místo úspěšného přistání neplánovaně zřítil do Atlantského oceánu. Nejenže nejsilnější raketa současnosti úspěšně vynesla svůj náklad k Marsu, ale Elon Musk opět dokázal, že jeho šoumenství je půvabně nakažlivé. Ty skutečně působivé mise nás ale teprve čekají.

Moskva zvažuje vyprojektovat novou raketu na více použití. Neskrývá přitom, že jí inspirovalo úspěšné používání raket Falcon 9 od vynálezce Elona Muska.