dobývání vesmíru

Hvězd s planetárními systémy nalezneme v naší galaxii více než dost. Dokonce i planety, které by teoreticky mohly hostit život, patrně nejsou výjimkou. Živé organismy podle našich poznatků povstaly na Zemi relativně rychle, během několika stovek milionů let, takže se nezdá, že by vznik života byl extrémně vzácnou událostí. Zůstává otázkou, za jakých podmínek se mohou vyvíjet komplikovanější a potažmo inteligentnější bytosti, potenciální zakladatelé celoplanetárních a mezihvězdných společností.

Hledání života ve vesmíru nepřestává lidstvo fascinovat ani ve druhé dekádě jednadvacátého století. Objevy minulých desetiletí na jednu stranu přinesly zjištění, že to s "klasickými" vědou, literaturou i filmem provařenými útočišti života jinde ve sluneční soustavě nebude úplně růžové. 

Obrysy budoucí stanice Deep Space Gateway se již rýsují – mnozí si však myslí, že zůstane jen u nich. Ve výběrovém řízení o budoucí stanici NASA přitom nejde o málo. Kromě mnohamiliardové zakázky pro vítěze by stanice v hlubokém vesmíru měla být především modelem pro kosmickou loď pro let k Marsu a dále. 

Poušť Atacama v Chile je pro vědce mimořádné místo. Patří totiž k oblastem na Zemi, které se nejvíce podobají podmínkám na Marsu. A vědce, kteří hledají důkazy o životě na rudé planetě, proto Atacama opravdu hodně zajímá.

Představte si, kolik by asi stály letenky, kdyby dopravci mohli použít letadlo jen jednou a ke každému dalšímu letu si museli pořizovat nový stroj. Přesně tak je to i s cestováním do vesmíru. Soukromé společnosti SpaceX se však podařilo udělat velký krok k levnějším letům na orbitu. Do vesmíru vyslala raketu s již použitým stupněm. 

Maličký Saturnův měsíc si po nás připravil nové překvapení: Nedaleko od míst, kde z jeho "tygřích pruhů" tryskají obří gejzíry, zaznamenala sonda Cassini teplotní anomálie. Co znamenají?

Ve vzdálenosti 40 světelných let od Země leží unikátní soustava planet, o níž jsme na Neddu psali už loni. Za uplynulý rok díky pozorování mimořádně zajímavého systému TRAPPIST-1 o něm astronomové zjistili další pozoruhodné podrobnosti - nejsou v něm tři planety, jak to původně vypadalo, ale hned sedm! A na všech by mohla být za určitých okolností voda, tři z nich jsou pak v takzvané obyvatelné zóně.

Náš Měsíc vznikl přibližně 100 milionů let po zformování Země zčásti právě ze zemského materiálu vyvrženého katastrofální kolizí s jiným tělesem. Šlo ale o jedinou velkou srážku, nebo o dopad více menších těles?