"Starý mořský vlk", bývalý námořník Jožka Osoba, který se nyní věnuje vlastní malé galerii U andělíčka nedaleko plzeňského náměstí Republiky v Plzni, jede do Moskvy uctít památku padlých. Ostatně jeho nejbližší příbuzní bojovali v řadách Rudé armády. Opět podle něj přepisujeme nedávné dějiny a zapomínáme historické souvislosti. A také je pro uznání a odsouzení genocidy Arménů tak, jak to učinili třeba Slováci. 

Jugoslávský vůdce Josip Broz Tito je považován za jednu z nejkontroverznějších postav balkánské historie. Jedni uznávají, že se mu dařilo předcházet etnickým konfliktům, které se v mnohonárodnostní Jugoslávii rozhořely až po jeho smrti (4. května 1980). Další ovšem upozorňují na to, jak tvrdě se vypořádal s opozicí. Na druhou stranu ale zvládal dovedně manévrovat mezi západním a východním blokem. 

Co bylo pozitivní, chceme jen zadupat, říká plukovník v záloze Pavel Skácel, vedoucí projektu Péče o válečné veterány a účastník misí OSN v bývalé Jugoslávii a Kurdistánu. Váleční veteráni podle jeho slov trápí neúctou k obětem války, ale i témata, která se v souvislosti s výročím objevují v médiích. Třeba zprávy o zločinech sovětské armády. 

Prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček dál usilovně pátrá po Peroutkově článku 'Hitler je gentleman' a na stránkách Hradu poctivě zveřejňuje novinářovy "profašistické" články. Moc času na nalezení inkriminovaného textu ale nemá. Miloš Zeman mu dal deadline do konce června. 

Na konci druhé světové války bylo z východního Německa odsunuto kolem dvanácti až čtrnácti milionů Němců. Někteří z nich přitom pocházeli z Česka a Polska. Především starší generaci pořád ještě neopustil strach, že se Němci budou dožadovat vrácení těchto území. Mladí lidé se ale na poválečnou situaci dívají jinak. Území, na kterém dříve žilo německé obyvatelstvo, se stalo domovem několika generací Poláků. Odsun je také citlivým tématem i v Česku. Většina Čechů ho podle průzkumu přijímá jako historické vyústění druhé světové války. 

Španělské archivy odkryly tajemství smrti velkého španělského básníka a dramatika Federica García Lorky. V roce 1936 měsíc po vypuknutí španělské občanské války ho nechal popravit generál Francisko Franko. 

Argentinské policii se v Buenos Aires podařilo vypátrat vzácnou knihu z 18. století, která byla loni ukradena v Římě. Šlo o cenný rukopis popisující historii baziliky sv. Petra. Argentinský prodejce knihu na internetu nabízel za 3,5 tisíce dolarů (zhruba 89 tisíc korun). 

Archeologové našli při zkoumání 15 tisíc let starých nálezů kostí v britské jeskyni Gough důkazy o tom, že předchůdci současných lidí byli skutečně kanibaly. Na kostech našli otisky lidských zubů, píše britský server BBC.