Za největšího cestovatele mezi hmyzími druhy bývá považován monarcha stěhovavý. Tento pestrý motýl, který by se měl správně nazývat danaus stěhovavý, každoročně podniká tisíce kilometrů dlouhou pouť napříč Severní Amerikou. Podzimní generace monarchy se v obrovských hejnech vydává z hlavního areálu na území Spojených států amerických a jižní Kanady až do dalekého Mexika, kde motýli v příjemném podnebí přečkávají zimu. Jak ale ukázaly poslední objevy, migrační schopnosti monarchy blednou před jednou drobnou vážkou. Pantala flavescens zřejmě docela běžně cestuje přes širý oceán a dokázala osídlit i ta nejodlehlejší místa.

Výrazná období sucha a v porovnání s našimi končinami extrémnější výkyvy srážek k subtropické oblasti kolem Středozemního moře tak nějak patří. Mimo jiné pomáhají dotvářet ráz místní krajiny. Některé oblasti, jako třeba Blízký východ, jsou k nim zvlášť náchylné. 

Viry představují pro moderní biologii problém. Odborníci i laikové se bez výhrad shodnou na jejich nebezpečnosti. Viry koneckonců způsobují stovky a tisíce chorob od chřipky, přes neštovice až po HIV. Velkým otazníkem ale zůstává jejich podstata. 

Většina živočichů, včetně člověka, je dvojstraně souměrná. Pro ověření tohoto tvrzení se koneckonců stačí podívat do zrcadla. S výjimkou skupin, které se v evoluční linii mnohobuněčných živočichů odvětvily nejdříve, jako jsou mořské houby, žebernatky nebo žahavci, jsou všichni ostatní živočichové až na drobné výjimky symetričtí podle jedné osy těla. Nebo ne? 

Každý zkušený lékař by mohl vyprávět o stovkách případů, ze kterých plynou užitečná ponaučení. Jednotlivé kazuistiky ale nejsou jen zajímavé. Jsou významné i z historického hlediska. Zdaleka ne každý důležitý lékařský objev začínal rozsáhlou studií. Celou řadu z nich lze vystopovat k jednomu, nezřídka kurióznímu, případu. 

"Ty testy nevypadají dobře… Kávičku si pravidelně dáváte?" Nemusí to trvat dlouho a podobnou otázku možná uslyšíte i od svého lékaře. O lékařských účincích kávy se vedou vzrušené diskuse už léta. Zatímco dříve se poukazovalo hlavně na negativní důsledky její nadměrné konzumace, v posledních letech výzkumníci upozorňují spíše na studie prokazující její pozitivní účinky na lidský organismus.

Mars se krátce po svém vzniku podobal Zemi jako vejce vejci. Pravda, jeho oceány nikdy nepokrývaly většinu povrchu, ale v zásadě měl stejné šance na vznik a uchycení života jako naše domovská planeta. Problémy přišly až později. Nejprve zaniklo jeho magnetické pole. Mezitím začala marsovská atmosféra včetně vodní páry masivně unikat do vesmíru. Na obou jevech se nejspíš podepsala malá velikost a nízká přitažlivost rudé planety. Mohl tyto nepříznivé změny ustát místní život, pokud se na Marsu vyvinul nebo sem doputoval ze Země? Podle dvojice amerických astrobiologů je to celkem pravděpodobné.

Před zhruba 540 miliony let prošel život na naší planetě zásadním zlomem. Jako mávnutím kouzelného proutku se v období kambria mezi zkamenělinami začínají objevovat první bezobratlí i nejdávnější předkové obratlovců.