Laikové dělí organismy na zvířata, rostliny a houby. Kdekdo z čtenářů možná slyšel o tom, že chaluhy nejsou tak úplně rostliny a spolu s takzvanými "hnědými řasami" tvoří zcela odlišnou větev stromu života. Mnohobuněčné organismy ovšem i tak tvoří jen pomyslnou třešničku na vrcholu pozemské biodiverzity. Základní dělení na hlavní skupiny musíme hledat daleko hlouběji, mezi jednobuněčnými mikroorganismy. 

Až od někoho uslyšíte, že doba velkých objevů skončila a v nalezení skrytých kulturních pokladů světového významu už doufá jen několik snílků, můžete kontrovat slovy Chauvet-Pont-d'Arc (Chauvetova jeskyně). Právě tak se jmenuje francouzská jeskyně, jejíž objev v roce 1994 rozčísl archeologické dění jako blesk z čistého nebe.

O závažných genetických chorobách jako je třeba cystická fibróza, srpkovitá anemie nebo hemofilie slýcháváme každou chvíli. Pod tajemně vyhlížejícími latinskými jmény si sem tam něco představí i člověk bez medicínského vzdělání, už daleko méně lidí ale tuší, jak různorodý průběh mohou mít dědičné choroby u různých osob. 

Čas od času tiskem prosviští novinka, že nějaký "na slovo vzatý" odborník objevil v meteoritu či na zrncích kosmického prachu nachytaných vysoko v atmosféře známky života nebo dokonce živé organismy. Už samotná nátura podobných zpráv nabádá k opatrnosti. 

Muži jsou z Marsu, ženy z Venuše, zní titul známého knižního bestselleru, kterému dává za pravdu naše každodenní zkušenost. I přes obrovské individuální rozdíly mezi lidmi se psychická stránka mužů a žen v průměru výrazně odlišuje. Průměrný muž se od průměrné ženy liší v mnoha ohledech, přičemž zdaleka ne všechny rozdíly jsou dané odlišnou výchovou. 

Člověk se nepochybně vyvinul ve Africe. První fosilie moderních lidí pocházejí z východní části černého kontinentu a jsou staré zhruba 200 tisíc let. V Africe také můžeme nalézt nejbazálnější lidské linie – etnika, která se od zbytku lidstva oddělila možná už před 100 milénii. Také zde nacházíme největší genetickou variabilitu, daleko větší, než mezi "rasami" lišícími se třeba barvou pleti. Naši předkové tedy nejprve obsadili Afriku a zhruba až před 100 tisíci lety někteří z nich expandovali do zbytku světa. V průběhu tisíciletí obsadili Střední východ, Asii, Austrálii a Evropu. Jedna část světa ale dlouho zůstávala mimo lidský dosah – Amerika.

Napadlo vás někdy, proč v Čechách pes štěká "haf haf", zatímco v Anglii nebo Americe dělá "woof"? Proč u nás krávy bučí, zatímco v Anglii dělají "moo", ale české kočičí "mňau" se od anglického "miau" téměř neliší?  

Výzkum alergií a ostatních autoimunitních onemocnění, při kterých není za nežádoucí příznaky zodpovědný vnější patogen ale nesprávná činnost imunitního systému, v posledních letech nabírá na obrátkách. Není se čemu divit. Počet alergií zejména v západních zemích rychle roste a spolu s ním i poptávka po metodách utlumení alergických reakcí či dokonce přenastavení obranyschopnosti do správného módu.