Řada věcí, které se před pár desítkami let zdály jako sci-fi, pomalu proniká do našeho každodenního života. Jen v poněkud odlišné formě, než si představovali režiséři původního Star Treku, nebo věhlasní spisovatelé. Nelétáme sice na Mars, natož za hranice sluneční soustavy, zato každý nosíme v kapse počítač – chytrý telefon – výkonnější, než byly všechny podobné stroje za druhé světové války dohromady. Stejně tak nám u plotny neslouží lidem podobní roboti. Různé metody strojového učení a aplikace umělé inteligence se však bouřlivě rozvíjejí a radikálně mění prostředí na internetu.

Ne nadarmo se lvu přezdívá král zvířat. Tento vrcholový africký predátor v lidech odjakživa probouzel směs obdivu, úcty a bázně. Jediné štěstí, že se příslušníci našeho druhu stávají jeho kořistí jen velmi vzácně. O to mrazivější jsou ale případy, kdy se některý lev "zblázní" a vydá na cestu lidožrouta. Není žádná náhoda, že film Lovci lvů (v originále The Ghost and the Darkness) pojednávající o dvojici lidožravých šelem útočících na Brity při stavbě transafrické železnice bývá považován za jeden z nejděsivějších filmů o souboji člověka s přírodou. 

Švábi v nás povětšinou vyvolávají odpor. Snad žádný jiný tvor není v našem podvědomí tak spojený se špínou a odpadky, jako tito zástupci hmyzu s proměnou nedokonalou. Široce sdílené předsudky výmluvně ilustrují i nesčetná švábí či šváby inspirovaná vystoupení na stříbrném plátně, děsícími se hospodyňkami počínaje a Hvězdnou pěchotou konče. 

Tyrannosaurus rex patří mezi nejikoničtější dinosaury. Jeho zástupci tvořili charakteristickou složku fauny pozdní křídy, společenstev, která zanikla spolu s koncem druhohor při katastrofických událostech před 65 miliony let. 

Konzumace lidského masa je ve většině kultur, včetně té naší, tabu. Hloubku tohoto zákazu dobře ilustruje mrazení, které nám přebíhá po zádech při sledování Hannibala Lectera. Přesto se občas vyskytnou - zpravidla psychicky nemocní - jedinci, kteří se ke kanibalismu uchýlí. Výjimečně dochází k pojídání lidí také při hladomorech nebo za jiných krizových situací. Na druhou stranu ale nalezneme kultury, které se kanibalismu oddávaly zcela běžně. Proč se tato praktika nerozšířila univerzálně? 

Konstatovat, že má člověk na svůj tělesný rámec neobvykle velký mozek, by bylo hrubé podcenění skutečného stavu věcí. Dokonce i na poměry primátů je centrum naší nervové soustavy skutečně obrovské – v průměru tvoří asi dvě procenta hmotnosti lidského těla. Ba co víc, na energetické spotřebě se podílí až z jedné pětiny.

Plíží se mezi kameny jen pár metrů od pláže i na dnech oceánských příkopů. Nenesou ani stopu po vnější nebo vnitřní kostře, ale i tak dokáží manipulovat s předměty stejně obratně jako člověk. Protáhnou se hrdlem lahve. "Levou zadní" řeší složité rébusy a dost možná se mohou chlubit i specifickým vkusem a smyslem pro humor. Dokáží měnit barvy, takřka dokonale se maskují a jsou efektivními predátory.

Některým zástupcům lidského rodu se to může zdát zvláštní, ale savci, a dokonce ani všichni obratlovci, nejsou nejúspěšnější skupinou pozemských organismů. Tou je totiž hmyz, který ve své velikostní kategorii obsadil snad všechna myslitelná prostředí a ekologické strategie.