Čínská nákupní horečka sílí. Po pivu a fotbalu mají přijít opravdové investice

- Magazín autor: red

Jako by příjezd čínského prezidenta Si Ťin-pchinga spustil čínskou nákupní horečku. V poslední době Číňané avizovali řadu budoucích (možných) nákupů a investic v České republice. Jenže – co z toho skutečně bude? 

Zeman na návštěvě u čínského kolegy v Pekingu

Zeman na návštěvě u čínského kolegy v Pekingu,zdroj: Profimedia.cz

V posledních dnech se s Čínou doslova roztrhl pytel. Čínská společnost CEFC hodlá navýšit svůj podíl v J&T a získá i významnou část největšího prodejce zájezdů v Česku, portálu Invia.cz. Fond China-CEE Fund oznámil koupi druhé největší české solární firmu Energy 21. Na spadnutí je nákup českých strojíren Ždas, kupujícím má být opět "Tvrdíkova" CEFC. Zájem by měl i o vstup do kopřivnické Tatry. Ovšem podle majitele firmy Jaroslava Strnada ale Tatra na prodej není.

Číňané krouží i kolem portfolia společnosti Penta. "S čínskými investory jsme jen v úvodní diskuzi o odkoupení aktiv, které pro nás nejsou z dlouhodobé perspektivy strategické," upřesnila však sama Penta. Ne všechny bombasticky ohlašované česko-čínské obchody se podaří dotáhnout do konce.

Kolik stály? Nepovíme

Příkladem jsou nemovitosti. Brzy poté, co Číňané z CEFC koupili vloni na podzim budovu Živnobanky v Praze Na Příkopech, byl další položkou nákupního seznamu historický Martinický palác.

Pohled do katastru nemovitostí ale ukazuje, že palác na Hradčanském náměstí, jehož koupi CEFC avizovala na podzim loňského roku, stále patří společnosti Martinický palác, a.s., zmínka o čínských vlastnících není, neproběhla ani změna ve statutárních orgánech.

Čínská strana, či její čeští poradci a prodávající, si zároveň dávají pozor, aby se veřejnost nedozvěděla příliš detailů o uzavřených transakcích. V katastru nemovitostí například nelze dohledat cenu (respektive kupní smlouvu) na budovu Živnobanky. Důvod je jednoduchý: CEFC nekoupila přímo dům, ale firmu Příkopy Property Development, jíž nemovitost patří. Firmu (a tedy i dům) předtím vlastnil miliardář Radovan Vítek.

Podobné je to s vlastnictvím pětihvězdičkového hotelu v Praze na Vinohradech La Palais. I ten Číňané drží přes "eseróčko": Le Palais Praha s.r.o. Důvodem není jen snaha uchovat pod pokličkou kupní cenu. Tato forma prodeje znamená, že se mnohasetmiliónová transakce vyhne povinnosti platit daň z převodu nemovitostí.

CEFC-v-CR

Majetkové vazby CEFC v Česku,zdroj:Hlídací Pes

"Jak je vidět, Číňané si tu poměrně rychle opatřili věci znalé daňové poradce," komentuje to prezident Nejvyššího kontrolního úřadu Miloslav Kala, jehož úřad se nedávno na kontrolu majetkových daní zaměřil.

Jediná známá cena, kterou zde CEFC zaplatila za nemovitosti, je vila v ulici Malá v Praze – Střešovicích. Za repezentativní dům, v němž má firma oficiálně své sídlo, zaplatila podle dokumentů, jež si na katastru nemovitostí vyžádal HlídacíPes.org 95 milionů korun.

Pod rozlišovací schopnost

Jakkoli jsou Číňané vysoko v prioritách tuzemských předních politiků a jejich nákupy jsou předmětem zájmu médií, v součtu stále tvoří čínské investice sotva čtyři desetiny procenta všech zahraničních investic v Česku. Více v ČR investoval například i Tchaj-wan.

V součtu se ale ke konci loňského roku dal ovšem čínský kapitál dal vysledovat jen u čtyř desítek firem podnikajících v Česku oblasti zpracovatelského průmyslu. "Z pohledu celkových čínských investic ve světě je ČR pro Čínu takřka pod rozlišovací úrovní," připouští Karel Havlíček, šéf Asociace malých a středních podnikatelů.

Platí však, že velké čínské investice v zahraničí se nedělají bez požehnání komunistické vlády. Vzhledem k současné otevřenosti Česka k Číně i k návštěvě čínského prezidenta se dá očekává výraznější příliv čínského kapitálu.

Ne vždy ale čínské investice provází důkladná příprava, průzkum terénu a trhu. Příkladem může být svého času největší čínská investice v ČR – konzervárna Shanghai Maling, která v Hrobčicích na Teplicku vyrábí masové konzervy. Ta se v poslední době potýká s velkými problémy, jež vyústily ve vyhlášení insolvence.

"Budoucí čínské investice se odhadují obtížně. Ale je možné použít analogii," říká generální ředitel CzechInvestu Karel Kučera a vysvětluje: "Zhruba před dvaceti lety nás objevili Japonci a japonské společnosti tu proinvestovaly 120 miliard korun. Sedm osm let poté nás objevily jihokorejské firmy a proinvestovaly tu 76 miliard. Takže doufáme, že se nám podaří zopakovat tento příběh i s Čínou a staneme se jakýmsi 'hubem' pro asijské investory."

"V případu Číny platí, že je zásadní, aby tu svůj otisk udělalo nějaké 'big animal', bez toho sem z Číny nepřijde ani menší a střední byznys, který většinou u států podobných Číně následuje ten velký až ve druhé vlně," říká podnikatel Michal Zahradníček.

Spolumajitel firem Mikenopa a PrimeCell Therapeutics s čínsko-americkým podnikatelem Chauncey Sheyem, dolarovým miliardářem, špičkou v oblasti venture kapitálu a mužem, který zbohatl i díky své investici do čínského internetového obchodu Alibaba, založil společný podnik zaměřený na buněčnou terapii.

"Na druhé straně, každý byznys začíná jako malý, v pomyslné garáži. Teoreticky může jít o cestu, jak si osahat zdejší terén. Faktem je, že Číňané dělají obchody takzvaně na obličej, musí k vám mít důvěru, skamarádit se. Je to velmi osobní záležitost," doplňuje Zahradníček.

Miliarda do kanálu

V zářnou budoucnost spojenou s Čínou a jejími penězi věří nyní v Česku kde kdo. "Chceme zpropagovat Českou republiku jako možnou bránu Číny do střední a východní Evropy. Byli bychom rádi, aby v Praze vzniklo finanční centrum čínských investorů," opakuje například premiér Bohuslav Sobotka.

Hlavním politickým propagátorem Číny je v Česku ale prezident Miloš Zeman. "Mým snem by bylo, aby se Čína podílela na výstavbě kanálu Dunaj-Odra-Labe," zamyslel se při jedné ze svých návštěv Číny nad svým vysněným projektem prezident. A dočkal se v nedávných dnech alespoň příslibu – Číňané by do projektu prý vložili miliardu eur. S ohledem na to, že cena za takovou stavbu se odhaduje i na dvacetinásobek jde však spíše o verbální vstřícné gesto.

Zatím nejznámějším čínským investorem v Česku zůstává společnost CEFC. Zjistit, kdo přesně za firmou v Číně stojí je ale nemožné. Jak již HlídacíPes.org napsal, konečnými vlastníky je dvojice firem, u nichž nejsou známi vlastníci.

V Česku každopádně CEFC přes různé své firmy vlastní výše zmíněné nemovitosti a drží podíly ve fotbalovém klubu Slavia, Pivovarech Lobkowicz, letecké společnosti Travel Service a v mediální domě Jaromíra Soukupa Empressa Media (viz grafika).

Jméno CEFC v Česku propaguje hlavně exministr obrany za ČSSD a někdejší neúspěšný ředitel Českých aerolinií Jaroslav Tvrdík. "K Číně mě přivedl můj dobrý přítel Honza Birke, který v zemi dlouhodobě pracoval a žil na začátku 90. let. Do Číny se zamiloval a mně se po několika cestách s ním stalo to samé," vyznal se v nedávném rozhovoru pro Lidové noviny.

S českou CEFC mají Číňané podle všeho velké plány. Počátkem února se firma přejmenovala z původní CEFC Investment (Europe) Company a.s. na CEFC Group (Europe) Company a.s. Důvod? Lépe to prý vyjadřuje rozšíření významu obchodních aktivit a to, že má jít o matku budoucí holdingové struktury CEFC v Evropě.

Předsedou představenstva firmy se stal Čchan Čchao-tuo, který má stejnou pozici v mateřské společnosti CEFC China Energy Company. Je zároveň jedním ze dvou prezidentů Smíšené česko čínské komory vzájemné spolupráce. Druhým je Jaroslav Tvrdík, který z pozice místopředsedy představenstva byznys CEFC v České republice fakticky řídí.

Robert Břešťan pro Ústav nezávislé žurnalistiky

Tagy: Čína Česko zahraničí domácí česko-čínské vztahy česká ekonomika

Zdroje: Hlídací Pes