Tradiční čínská medicína se snaží zahnízdit v Česku. Táhne ji sem kapitál z Pekingu

MAGAZÍN - Magazín autor: Vojtěch Ondráček

Léčebné praktiky jako akupunktura, bylinné výtažky, dietetika, masáž tuina či cvičení čchikung by člověk očekával asi všude jinde než ve fakultní nemocnici. V té hradecké funguje od loňska Centrum čínské medicíny, které má ambice stát se plnohodnotnou klinikou. I když nemá podporu českých lékařů, těší se velkému zájmu veřejnosti a pomáhá rozjet byznys, který vehementně prosazuje čínská vláda.

Tradiční čínská medicína se těší v Česku rostoucí oblibě (Ilustrační snímek)

Tradiční čínská medicína se těší v Česku rostoucí oblibě (Ilustrační snímek),zdroj: ThinkStock

Za projektem spojení moderní medicíny a její alternativní varianty z Východu stojí ředitel hradecké nemocnice Roman Prymula.

"Tradiční čínská medicína umí některé věci vyřešit lépe a levněji. Proto naše nemocnice uzavřela smlouvu o spolupráci s univerzitou čínské medicíny v provincii Chu-nan," vysvětluje Prymula svůj vřelý postoj k nezápadní medicíně.

Vybudování centra do podoby kliniky bude nakonec stát kolem 10 milionů eur, zhruba čtvrt miliardy korun. Tuto sumu uhradí čínská investiční společnost CEFC, která na sebe upozornila nákupem fotbalové Slavie, či vstupem do J&T. 

Západní lékaři proti východnímu šarlatánství

Ne všichni sdílejí Prymulovo nadšení ze vstupu čínské alternativní medicíny do českého prostředí. Šéf České lékařské komory Michal Kubek prohlásil na účet čtvrtmiliardového projektu, že doporučuje všem pacientům jedině medicínu založenou na důkazech.

Ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček zastává v této otázce spíš alibistický postoj. "Nikdo nechce nahrazovat klasickou medicínu tradiční čínskou medicínou, je to opravdu doplněk. Vnímal bych to podobně jako lázeňskou a rehabilitační péči," říká.

Opatrná vyjádření mají svoji logickou příčinu. Z hlediska zákonů a pravidel nemá čínská medicína šanci svého moderního evropského sourozence nahradit. Z dlouhodobého hlediska je tradiční medicína pod tlakem. Česko patří mezi nejaktivnější země v zákazu prodeje látek, které jsou typické pro čínskou medicínu. Takový osud například potkal v roce 2013 choroš outkovky obecné, která je populární na mírnění bolesti u rakoviny.

Jaký má smysl zakládat v Česku kliniku čínské medicíny, když i sám Prymula si stěžuje, že čínští lékaři tady nemají oficiální povolení k moderní léčbě pacientů a podobně jako ministr je odkazuje na rehabilitační léčbu?

(Ne)léčba nehrazená pojišťovnou

Jde totiž v první řadě o byznys. Tradiční čínská medicína se veze na současné vlně zájmu o alternativní medicínu. Pacienty hradeckého centra neodradil ani nezájem českých pojišťoven přispět na podobný typ léčby a počet zájemců zcela překračuje aktuální kapacity. 

Zdárná symbióza západní moderní medicíny a tradiční čínské má v Hradci následující podobu: Pacient nejprve absolvuje tradiční západní vyšetření a v případě, že je v pořádku, může podstoupit čínskou terapii. Podle ceníku zaplatí za kontrolní vyšetření a pět ošetření akupunkturou 4 200 korun.

Českému zdravotnímu pojišťovnictví se finančně uleví, když si budou lidé platit za rehabilitační terapie ze svého. I když podle výzkumu si v roce 2015 přálo až 85 procent Čechů, aby pojišťovny hradily alespoň některé druhy alternativní léčby. Tři pětiny dotázaných potvrdilo, že uznávají akupunkturu a akupresuru, které jsou základem tradiční čínské medicíny.

Dědictví Mao Ce Tunga

Oficiálního otevření prvního centra čínské medicíny ve střední a východní Evropě se loni zúčastnila i čínská vicepremiérka Liou Jen-Tung. Přítomnost tak vysokého představitele Číny nebyla náhodná.

Čínský stát vnímá tradiční čínskou medicínu jako významnou obchodní záležitost. V dubnu 2012 dal Peking dohromady obchodní a marketingovou strategii na podporu exportu tradiční medicíny do celého světa, což by nebylo možné bez Mao Ce Tunga. 

"Velký kormidelník" v 50. letech odpověděl na nedostatek moderní zdravotní péče tak, že nechal vytvořit standardizovaný systém léčebných praktik, který kombinuje určité prvky moderní a tradiční medicíny.

Původní léčebné praktiky, které se tisíce let používaly v různých místech obrovské Číny, existovaly nezávisle na sobě. Jejich sjednocení bylo součástí zdravotní reformy, která ale měla jasný politický a kulturní záměr.

Výsledek ale dopadl v samotné Číně poměrně neslavně a dnes tradiční medicína zajišťuje v miliardové zemi pouhou sedminu zdravotní péče. Navíc ji vyhledávají ti nejchudší, protože kvalitní lékařská péče není v Číně levnou záležitostí.

"Navzdory u nás kouzlem alternativní medicíny obestřené akupunktuře Číňané sami dávají přednost západní medicíně (pokud na to mají)," potvrzuje sinoložka Olga Lomová.

Léčí malárii, ničí játra

Nakolik tradiční čínská medicína skutečně léčí a nebo funguje jen na bázi placeba, rozděluje širokou i odbornou veřejnost. U některých druhů léčivých bylin byl vědecky prokázán zdravotní účinek.

Z artemisinu získaného z pelyňku ročního byly dokonce úspěšně vyvozeny účinné léky na malárii. A pokud bude úspěšně dotažen do konce vývoj léku proti opilosti z plodů dužistopky sladké, bude účinky čínské medicíny zpochybňovat nejspíš jen málokdo.

Některé látky z čínské medicíny ale působí na lidské zdraví zcela opačně. Nejznámějším případem bylo selhání jater pacientek v 90. letech v Belgii, které při odtučňovací kůře užívaly podražec. Vysoce toxická látka způsobovala rakovinu močového měchýře. Dnes je zakázaná i v Číně.

I když tradiční čínská medicína podléhá přísným kontrolám a regulacím, EU plánuje v tomto roce zakázat velké množství exotických bylin či hub typických pro čínskou medicínu. Potom hrozí, podobná situace jako v některých asijských zemích, kde dnes bují černý trh s populárními ale zakázanými látkami včetně zmíněného podražce.

Tagy: Čína Česko domácí alternativní medicína tradiční čínská medicína

Zdroje: Vlastní