Zákon se podle čínské dikce týká „zlepšení volebního systému“ v bývalé britské kolonii, v praxi dává pročínským silám právo veta ke kandidatuře prodemokratických kandidátů v hongkongských volbách.

V budově čínského parlamentu podle agentur po hlasování propukl aplaus, nikdo z přítomných nezvedl proti zákonu ruku. Poslanci nebrali ohled na předchozí protesty z Londýna, Washingtonu i Bruselu proti novému pokusu omezit Hongkongu autonomii a zbytky jeho svobod.

Britský ministr zahraničí Dominic Raab reagoval rychle na dnešní hlasování a řekl, že Čína tímto zákonem dále podrývá svou důvěryhodnost ve světě. „Peking tak v rozporu s prohlášeními Číny učinil další krok k omezení prostoru pro demokratickou debatu v Hongkongu. Čína tak přichází o důvěru, že je schopná dodržet své právní závazky a povinnosti coby vůdčí člen mezinárodního společenství.“ sdělil Raab.

Správkyně Hongkongu Carrie Lamová vyjádřila „upřímnou vděčnost“ za rozhodnutí poslanců a sdělila, že smyslem změny je „vrátit město na správnou cestu“.

Čína posiluje svou moc nad Hongkongem od protestů, které začaly v roce 2019 a které Čína označuje za ohrožení své bezpečnosti. Ve vězení skončilo mnoho představitelů demokratického hnutí včetně politiků a další jsou v exilu.

Změna volebního zákona ovlivní složení hongkongského parlamentu ve prospěch pročínských politiků. Volební komise bude rozšířena a dostane možnost vybírat kandidáty - měřítkem má být jejich „vlastenectví“, což pročínské kruhy charakterizují jako „všeobecnou lásku k Číně“. Podle kritiků se tak prostor demokratické opozice zúží na nejmenší míru od roku 1997.

Zpravodajka České televize Barbora Šámalová řekla pro ČT, že z parlamentu kvůli zákonu úplně zmizí opozice: „Poslanci budou de facto jen zvedat ruce pro všechny návrhy, které vláda předloží.“ Avšak volby v Hongkongu ani teď neprobíhaly zcela demokraticky. Jen polovina zákonodárců byla volená, druhou půlku totiž dosazovali spojenci Pekingu - kteří teď podle Šámalové ovládnou celý parlament.

Jednání USA a Číny

Za týden bude jednat americký ministr zahraničí Antony Blinken se zástupci čínské diplomacie na Aljašce. Obě země se neshodují v otázce regionálního vlivu, ekonomických praktik Číny, dění v Hongkongu, na Tchaj-wanu a dodržování lidských práv v čínské oblasti Sin-ťiang.

Čína a USA mají společné zájmy a existuje mnoho oblastí, v nichž mohou spolupracovat. Na tiskové konferenci uspořádané na závěr plenárního zasedání čínského parlamentu to dnes řekl čínský premiér Li Kche-čchiang. Premiér Li také řekl, že Peking doufá ve „zdravý“ rozvoj americko-čínských vztahů, založených na respektu k zájmům obou stran, oboustranně výhodné spolupráci a nezasahování do vnitřních věcí. Názorové rozdíly jsou podle něj nevyhnutelné, ale klíčové je, jak se k nim obě strany postaví.

Administrativa amerického prezidenta Joea Bidena hodlá přehodnotit některé aspekty vztahů k Číně, které se za vlády Bidenova předchůdce Donalda Trumpa výrazně zhoršily. Biden v únoru telefonicky hovořil s čínským protějškem Si Ťin-pchingem. Podle Reuters se na mnoha tématech neshodli a Si řekl, že konfrontace by byla pro obě strany katastrofou.