Státy Evropské unie odsouhlasily, že přenechají 100 tisíc dávek vakcíny zemím, kde je epidemická situace špatná. Prezident Miloš Zeman oznámil, že požádal navíc o dodání očkovacích látek také Čínu. V úterý jednal se zástupci čínské společnosti CITIC Europe Holding, mimo jiné právě i o vakcíně. Už předtím prosazoval využití ruské vakcíny Sputnik V.

Sinopharm ani Sputnik V nejsou ještě schválené pro použití v zemích Evropské unie, ale Evropská léková agentura (EMA) se začala žádostí o schválení ruské vakcíny zabývat. U neregistrovaných vakcín je problematické jak to, že pojišťovny nebudou moci proplácet jejich aplikaci, tak i fakt, že pokud stát využije vakcinační látku, která není schválená, za případné problémy s vakcínou nenese odpovědnost její výrobce, ale stát, který její užití schválil. To může být problém, ale ne jediný.

Podle analytiků se země jako Rusko a Čína snaží využít jednu z nejžádanějších současných komodit k prosazování vlastních zájmů v zahraničí a upevnění globálního postavení. Už v minulém roce tyto státy používaly distribuci roušek a dalších ochranných pomůcek do těžce zasažených zemí jako centrální nástroj upevňování diplomatických vztahů. Podobným způsobem přistupují k dodání vakcín. Pokud bychom se nakonec rozhodli čínské a ruské vakcíny využít, mohlo by to pro Česko být do budoucna (nejen) diplomaticky zavazující.

Ruská a čínská vakcínová diplomacie

Moskva a Peking velmi brzy vysledovaly, že mají příležitost být aktivní a využít vakcíny ve svůj diplomatický prospěch - roušky a ochranné prostředky posílaly do covidem zasažených zemí už loni na jaře. Agathe Demaraisová, ředitelka pro globální předpovědi v Economist Intelligence Unit, řekla pro CNBC, že Rusko i Čína, a v menší míře Indie, teď sázejí na poskytování vakcín rozvíjejícím se zemím nebo zemím s nižším příjmem, aby prosazovaly své zájmy: „Rusko a Čína to dělají už velmi, velmi dlouho… Zejména v rozvíjejících se zemích, protože mají pocit, že se tradiční západní mocnosti z těchto zemí stahují.“

Indie rozdala miliony dávek svým sousedům v jižní Asii, kde bojovala o diplomatickou kontrolu s Čínou. Peking oznámil dodávku bezplatných dávek vakcíny desítkám zemí a Moskva využila zpoždění v přerozdělení vakcín v Evropské unii, aby prodala vlastní očkovací látku Maďarsku.

Čína si uvědomuje, že je v jejím zájmu návrat zbytku světa do normálu - přece jen jde o exportní ekonomiku. Ze svých vakcín udělala ústřední motiv programu Nové Hedvábné stezky (Belt and Road), hospodářské iniciativy, zaměřující se na globální strategie investic ve více než 70 zemích. Využila summity s blízkovýchodními a africkými zeměmi k nabízení přednostního přístupu k vakcínám společně s investicemi do dálnic, přístavů či sítí 5G. Zatímco se USA soustředily na boj proti pandemii doma, Peking uzavíral významné vakcinační dohody v Latinské Americe - uvnitř tradiční sféry vlivu USA. Mezi zájemce o ruskou vakcínu zase patří třeba Mexiko, prezident Andrés Manuel López oznámil, že si telefonoval přímo s prezidentem Putinem, kterého pozval na návštěvu do své země.

Starosta argentinského města Roque Perez se nechává očkovat Sputnikem V | zdroj: Profimedia

Washington, Londýn a další evropské země nechali rozhodnutí o distribuci vakcín nejdříve do značné míry na farmaceutických firmách. Ruské a čínské společnosti také byly ochotnější než západní země uzavírat licenční dohody, které by výrobcům v Indonésii, Spojených arabských emirátech a Malajsii umožnily vyrábět vakcíny. Rusko i Čína podepsaly dohody o dodávání vakcíny, které posilují už existující politická spojenectví s některými státy. To, že s produkcí vakcín vyráběných na západě jsou problémy, může být jedním z důvodů, proč některé země chtějí ruské a čínské vakcíny, přestože by tradičně s Moskvou a Pekingem nespolupracovaly.

Čínská vakcínová diplomacie má své mezery, jde hlavně o nedostatek ověřených informací o účinnosti vakcín. Přesto jsou pro chudší země tyto vakcíny lepší než žádné - jejich možností je kromě Sinopharmu ještě třeba program Světové zdravotnické organizace COVAX, který si dává za cíl zajistit očkovací látky pro všechny země.

Problémem pro Moskvu i Peking také zůstává fakt, že vakcíny slibují, ale nestíhají je produkovat a doručovat. Země nejsou schopné uspokojit požadavky na dodání vakcín na svém domácím trhu a zároveň je exportovat do dalších zemí. Výroba představuje hlavní překážku —Moskva a Peking, zdá se, upřednostňují diplomatické cíle před péčí o vlastní obyvatele.

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v únoru poznamenala, že nerozumí tomu, proč Rusko nabízí tolik svých zásob vakcíny, když ruská populace není do velké míry proočkovaná: „Obecně musím říci, že je s podivem, že Rusko nabízí teoreticky miliony a miliony dávek, zatímco nepostupuje s vakcinací vlastní populace.“

Západ nejdříve očkoval doma

Zatímco západní země se soustředily na očkování vlastního obyvatelstva, Rusko a Čína se snažily posílit skrze darování očkovacích látek vztahy v zemích, kde je to pro ně nějakým způsobem do budoucna výhodné. Jak se píše v New York Times, konec pandemie nastane teprve až bude virus potlačen všude, i v rozvíjejících se zemích. Je v zájmu Spojených států, aby nepřenechaly autokratickým soupeřům kritickou výhodu - chudší země si budou pamatovat, kdo jim pomohl a kdy to bylo.

Čínskou vakcínu Sinopharm dostal také Irák | zdroj: Profimedia

„Vakcinační nacionalismus západních zemí utvořil prostor pro další státy, aby mohly praktikovat očkovací diplomacii,“ uvedl Yanzhong Huang z thinktanku Council on Foreign Relations. Podle analytiků nebudou protislužby za darování vakcín pravděpodobně aktuální hned - Rusko a Čína nevstupují do rozvíjejících se zemí s očekáváním, že dostanou okamžitě něco nazpátek. Ale dlouhodobě se jim to vyplatí. Ruská i čínská vláda vědí moc dobře, že pandemie tu bude ještě dlouho. Tato strategie jim přinese pravděpodobně dlouhodobou přítomnost ve státech, které jejich vakcíny využily, popisuje Agathe Demaraisová z Economist Intelligence Unit. Díky zásadnímu významu vakcín pro populaci bude pro země velmi choulostivé odolat diplomatickým tlakům.

Vakcín je dost, jen nedokážeme očkování zorganizovat

Evropská unie začala na aktivity Ruska a Číny reagovat. Komisař Thierry Breton přesvědčuje členské země, že není potřeba shánět ruské a čínské vakcíny, protože dříve se do států dostanou očkovací látky dohodnuté Bruselem. Podle Bretona je problém v tom, že například Rusko sice vakcíny slíbí, ale dodá je příliš pozdě. Do poloviny roku by evropské země měly dostat okolo půl miliardy dávek dohodnutých v rámci společných nákupů.

Na snahu prezidenta Zemana získat ruskou a čínskou vakcínu reagoval také francouzský státní tajemník pro evropské záležitosti, Clément Beaune. Podle něj by členské země Evropské unie neměly usilovat o vakcíny mimo společný systém sedmadvacítky. „Nemělo by se jen tak vystupovat z evropského rámce,“ podotkl Beaune. Správnou cestou je podle něj vylepšení unijních mechanismů, a ne přístup „každý sám za sebe“. Beaune dodal, že nelze mít přínos z evropského rámce a zároveň se pokoušet o vlastní národní řešení.

Babiš i Zeman se, co se týče žádostí o ruskou a čínskou vakcínu, často dovolávají toho, že v Česku je vakcín nedostatek, to ale není pravda - vakcíny máme, ale málo se očkuje, protože vakcinace není příliš dobře zorganizovaná, selhává u nás logistická složka očkování a koordinace. „Podle údajů ministerstva zdravotnictví máme čtvrt milionu nevyočkovaných dávek, takže to nevypadá, že by byl problémem nedostatek. Mnohem větším problémem je, že se vakcíny nedostávají, kam mají,“ popisuje pro iRozhlas.cz biochemik Jan Trnka.

Výkonný ředitel Asociace inovativního farmaceutického průmyslu Jakub Dvořáček zase upozorňuje, že pokud by dohoda s Moskvou a Pekingem vyšla, čínská a ruská vakcína by se sem dostaly až někdy v dubnu či v květnu. Tou dobou by tu ale už dávno byly další dodávky ostatních vakcinačních látek. Problémem by pořád zůstávala jejich distribuce těm nejrizikovějším skupinám obyvatel.

Přestože Rusko chce svou vakcínu dodávat, jeho výrobní kapacita je nízká. Čínská vakcína je zase podle mnohých nedostatečně ověřená a mluví se o její nízké účinnosti. To vše by mohlo přispět k možnému podrývání důvěry veřejnosti ve vakcinaci jako takovou - a přispět k nižší ochotě Čechů nechat se vůbec očkovat.