Když ráno otevřete okno a dovnitř pronikne ostrý závan studeného vzduchu, většina z nás udělá jediné: rychle ho zavřít a sáhnout po svetru. Chlad jsme se naučili brát jako nepřítele – ohrožuje nás omrzlinami, zvyšuje účty za topení a obecně nám připadá nepříjemný. Jenže co když se v něm skrývá něco víc? Co když je mráz nenápadným spojencem, který dokáže nastartovat metabolismus, zlepšit zdraví a přimět tělo spalovat tuk způsobem, kterého bychom jinak dosáhli jen těžkou dřinou?

V posledních letech se vědci stále více obracejí k hnědému tuku – zvláštnímu typu tukové tkáně, která neukládá energii, ale naopak ji spaluje. A právě chlad je jedním z jeho nejsilnějších aktivátorů. Pojďme se ponořit do fascinujícího světa termogeneze, třesu, hormonu irisinu a adaptace na chlad, který může měnit naše tělo zevnitř.

zdroj: Profimedia.cz

Hnědý tuk, třes a tajemství metabolismu

Lidské tělo obsahuje dva hlavní typy tukové tkáně. Bílá tuková tkáň ukládá přebytečnou energii a její nadbytek vede k obezitě i nemocem, jako je cukrovka či choroby srdce. Hnědá tuková tkáň funguje přesně opačně – spaluje energii a přeměňuje ji na teplo. Štíhlejší lidé jí mají obvykle víc a studie ukazují, že může významně přispět k metabolickému zdraví.

Výzkumy z roku 2012 potvrdily, že hnědý tuk je u dospělých mimořádně aktivní, pokud je stimulován chladem. A když se tělo začne třást, jeho aktivita ještě výrazně roste. Studium z roku 2014 potvrdilo, že třes stimuluje uvolňování hormonu irisinu. Tento hormon umí dvě zásadní věci: podporuje přeměnu bílého tuku na hnědý a zlepšuje schopnost těla nakládat s glukózou. Právě tato kombinace z něj dělá vážného kandidáta v boji proti metabolickým poruchám.

Fascinující je i to, že 15 minut třesu má podle vědců obdobný efekt jako hodina středně intenzivního cvičení. Tělo totiž během třesu vynakládá značné množství energie na produkci tepla, aniž byste udělali jediný krok. To samozřejmě neznamená, že pohyb není důležitý – spíše to ukazuje, jak účinný nástroj chlad představuje, pokud víme, jak s ním zacházet.

Kryoterapiezdroj: Profimedia.cz

Cesty do chladu a jak na ně reaguje naše tělo

Chlad není nepřítel – je to stimul, který dokáže probudit metabolické procesy, jež jinak dřímají. Kryoterapie používá extrémně nízké teploty k podpoře metabolismu, snižování glukózy v krvi i zmenšování obvodu pasu. Méně extrémní, ale překvapivě účinnou možností jsou ledové sprchy, krátké koupele ve studené vodě nebo dokonce speciální chladicí vesty s ledovými vložkami, u nichž se uvádí energetický výdej až 250 kalorií za hodinu.

Chlad má své účinky i při běžném pohybu. Studie z roku 2017 ukázala, že turisté v teplotách pod nulou spálili výrazně více kalorií než ti, kteří vyrazili v teplejším počasí. Zajímavé je, že důvodem nebyl samotný chlad, ale fyzická námaha spojená s pohybem ve sněhu. Přesto jde o krásný příklad toho, jak prostředí může ovlivnit energetický výdej.

Nizozemská studie z roku 2014 ukázala ještě něco pozoruhodného: lidé, kteří strávili deset dní několik hodin denně v prostoru o teplotě kolem 15 stupňů Celsia, měli po experimentu více hnědého tuku, cítili se v chladu pohodlněji a méně se třásli. Tělo se tedy postupně učí – adaptuje se, šetří silami a zlepšuje svou schopnost hospodařit s energií.

A jak chlad do života zapojit? Možností je spousta: kratší procházky v chladném počasí, lehčí oblečení během dne, mírně nižší teplota v ložnici, studená sprcha na pár minut nebo plavání v přírodních vodách. V teplejších klimátech pomůže studená koupel či ledová voda k pití. Klíčové je však vždy dbát na bezpečnost a nepřehánět to – riziko podchlazení je skutečné.

Chladová termogeneze není zázračná metoda, která nahradí zdravý životní styl. Funguje však jako silný doplněk k vyvážené stravě, pravidelnému pohybu a další péči o metabolické zdraví. Aktivace hnědého tuku může přispět ke snížení glukózy, zlepšení citlivosti na inzulin a celkové vitalitě. A především nám připomíná, že někdy je dobré nechat termostat o pár stupňů níže — tělo to ocení víc, než bychom čekali.