Existují příběhy, které člověk slyší a řekne si, že to přece nemůže být pravda. A pak je tu případ pana Denga z Čcheng-tu, jehož životní rozhodnutí z roku 1991 se mu doslova usadilo v žaludku. Tehdy, během bujarého večera s kamarády, padla lehkomyslná výzva: spolknout zapalovač. Deng se chtěl blýsknout – a skutečně se blýskl, i když jinak, než tehdy zamýšlel. Zapalovač jednoduše spolkl a dál neřešil. Věřil, že jeho tělo si poradí samo. A ono si… tak úplně neporadilo.

Následující roky probíhaly relativně poklidně. Občasné bolesti břicha přičítal špatné stravě nebo stresu, léky pomohly a život šel dál. Kdo by po třiceti letech čekal, že jeho tělo stále ukrývá plastový poklad z doby, kdy chodily faxové maily a internet byl v plenkách. Deng mezitím zestárl, dožil se důchodu, zažil příchod chytrých telefonů, ale jeho žaludek pořád věrně držel vzpomínku na mládí – sedmicentimetrový zapalovač.

Jenže ani žaludek není bezedný trezor. V říjnu loňského roku začala bolest břicha sílit, přidalo se nadýmání a postupně i nemožnost lehnout si bez ostrého pichlavého utrpení. Když se z drobných potíží stalo něco, co ho doslova vyhnalo z postele, zamířil Deng konečně do nemocnice. Tam se rozhodli provést gastroskopii: drobná kamerka vyrazila na dobrodružnou výpravu do hlubin jeho útrob. A hned na první pohled narazila na podezřelý černý obdélník, který vypadal jako miniaturní monolit z vědeckofantastického filmu.

zdroj: Profimedia.cz

Lékaři byli ohromeni, Dengova rodina zděšena a sám pacient si vzpomněl na onu proslulou sázku. Tajemství bylo odhaleno – a teď přišel čas osvobození. Jenže zapalovač měl po třiceti letech v žaludku zvláštní vlastnost: byl hladký, kluzký a nechoval se ani trochu spolupracujícím způsobem. Kleště po něm sklouzávaly s větší ochotou než po mokré ledové skluzavce a medici museli uznat, že klasické metody selhávají.

Bizarní zákrok, který fungoval

Když tradiční nástroje nestačí, přichází čas pro kreativitu. Lékaři zvolili postup, který by člověk spíš čekal v improvizované dobrodružné show než v moderním zdravotnickém zařízení. Pomocí speciálního pružného pouzdra se jim nakonec podařilo zapalovač obklopit, zachytit a velmi opatrně vytáhnout ven ústy. Celý proces trval asi dvacet minut, ale trpělivost se vyplatila – po třiceti letech byl zapalovač konečně venku.

Když se na něj lékaři podívali zblízka, nestačili se divit. Předmět měřil kolem sedmi centimetrů, byl pokryt černou hmotou a částečně naleptán. Přesto v sobě stále ukrýval hořlavou kapalinu. Podle lékařů hrozilo, že pokud by se jeho plastový obal rozpadl o něco víc, mohl obsah v kombinaci se žaludeční kyselinou způsobit vážné poškození, včetně propálení stěny žaludku. To už není jen kuriózní historka, to je potenciálně život ohrožující situace, která mohla dopadnout mnohem hůř.

Deng měl v podstatě dvojnásobné štěstí. Jednak přežil tři desetiletí s předmětem, který tam rozhodně nepatřil, a jednak zákrok proběhl bez nutnosti operace. Po vyjmutí se jeho zdravotní stav rychle stabilizoval. A přestože si příběh nevybral dobrovolně, stal se z něj ukázkový případ toho, že staré sázky mají někdy nepříjemně dlouhé pokračování.

Dnes už se Deng uzdravuje a pravděpodobně přemýšlí, než se nechá znovu vyhecovat. A ostatní? Ti si mohou odnést přinejmenším jedno ponaučení: některé výzvy možná stojí za pár vteřin slávy, ale určitě ne za třicet let trávení s nefunkčním zapalovačem.