Přestože obě země své priority dopředu koordinovaly a jejich vlády mají jen omezenou možnost z vůdčí pozice ovlivnit budoucnost bloku, nemusí být pro Česko jednoduché navázat na Paříž. Podle znalců fungování EU to však nebude kvůli rozdílným programovým prioritám, ale spíše kvůli významnému postavení Francie v sedmadvacítce a důrazu, který na předsednictví klade.

Francie chce v čele unie posilovat společnou obranu nebo uvolnit rozpočtová a dluhová pravidla EU. Naproti tomu se jí nelíbí mezinárodní dohody o volném obchodu a je skeptická k plánům na rozšiřování unie.

Ve všech těchto tématech jsou názory vlád v Paříži a Praze odlišné. Přesto se nedá čekat, že by každá ze zemí vedla unii jiným směrem.

České předsednictví

Půl roku zbývá do začátku českého předsednictví v Radě Evropské unie a nová vláda Spolu a Pirátů se Starosty a nezávislými plánuje revizi příprav i vyčleněného rozpočtu. Premiér Petr Fiala i ministr zahraničí Jan Lipavský dali několikrát najevo, že si nejsou dosavadní připraveností Česka jisti, předchozí kabinet podle nich situaci podcenil.

Vláda ANO a ČSSD v srpnu navýšila rozpočet předsednictví o 200 milionů na 1,4 miliardy korun. Opoziční politici, ekonomové a další osobnosti v létě kritizovali tehdejší rozpočet předsednictví, ale i malou pozornost, kterou mu podle nich vláda věnovala. Nová vláda i kvůli předsednictví zřídila post ministra pro evropské záležitosti, který zastává předseda senátního evropského výboru a bývalý rektor Masarykovy univerzity Mikuláš Bek. Ten nedávno na dotaz ČTK uvedl, že rozpočet kalkuloval s náklady odpovídajícími tehdejší době, problém vidí v poměrně vysokém tempu inflace.

Za priority předsednictví Bek považuje vypořádání se s následky koronavirové krize, politiku související se změnami klimatu a řešení migrace a bezpečnosti. Premiér Fiala uvedl, že jde o obrovskou příležitost poukázat na české priority například v energetické politice. Pokud by předsednictví nebylo rozpočtově dobře zajištěné, je podle něj vláda připravena finance přidat. V letech 2007 až 2009 bylo na přípravu a dosud poslední české předsednictví vyčleněno 3,75 miliardy korun.

Od podzimního schválení vládou ANO a ČSSD existují tři potenciální prioritní okruhy předsednictví - vnitřní trh, bezpečnost a zdraví a udržitelnost. Ty podle tehdejšího kabinetu soustřeďují 24 oblastí s vysokou prioritou pro projednávání, které se prolínají do více než 90 legislativních návrhů.

Priority Česka

V listopadu byla schválena zatím poslední verze sektorových agend předsednictví. Česko se bude chtít zasadit o posun v jednáních o rozšíření EU, podporovat diskusi o dodržování zásad právního státu, Rada pro obecné záležitosti se chce věnovat také vztahům EU a Británie či politice soudržnosti. Předsednictví také bude mít na starosti koordinaci pozic v diskusi o kybernetické odolnosti a bezpečnosti. Co se týče zahraniční politiky, bývalý ministr Jakub Kulhánek hovořil o třech prioritách: posun v rozšíření bloku o země západního Balkánu, posilování transatlantické spolupráce a zaměření se na indopacifický region.

Ve vnitřních věcech se předsednictví má věnovat zlepšování vnitřní bezpečnosti a policejní spolupráce, boji proti terorismu nebo proti radikalizaci a násilnému extremismu.

Během předsednictví lze také očekávat projednávání legislativního návrhu pro efektivní boj proti sexuálnímu zneužívání dětí, uvedl úřad vlády. Země EU čeká také debata o budoucí podobě azylové a migrační politiky.

Na českém území je v plánu 282 akcí. Konat by se měl jeden neformální summit hlav států, 14 neformálních Rad EU, dvě setkání české vlády s Evropskou komisí a Evropským parlamentem, 66 neformálních pracovních skupin nebo 51 konferencí a dalších předsednických jednání. Neformální Rady by se v Praze měly konat od července do října, termín summitu zatím nebyl stanoven. Ze zavedených formátů Rad chybí setkání ministrů kultury, které připraví francouzské předsednictví v předchozím půlroce, nebo ministrů telekomunikací.

Vzhledem ke koronavirové pandemii se též připravuje varianta akcí v hybridním formátu, kdy se část účastníků připojí prostřednictvím videokonference a část bude fyzicky na jednání, i zcela on-line.

Spolupráce Česka a Francie

Francie spolu s Českem i dalším státem v pořadí rotujících předsednictví Švédskem celý letošní rok jednala o společném programu předsednického tria, který nedovolí žádné zemi výrazně vybočit z linie přijatelné pro všechny.

„Společný plán je jasný, již byl zveřejněn, a na jeho základě bude probíhat úzká, de facto každodenní spolupráce nejen kolegů z bruselských zastoupení, ale i přímo národních týmů na jednotlivých rezortech,“ popsala budoucí koordinaci předsednictví česká velvyslankyně při EU Edita Hrdá.

Každá ze zemí má podle ní nad rámec programu tria možnost akcentovat vlastní priority, což v českém případě může být například zmíněné rozšíření unie o balkánské země. Jinak je však předsednická agenda kromě společného programu výrazně předurčena i tím, o jakých legislativních návrzích Evropské komise členské státy zrovna vyjednávají. Francie bude usilovat, aby dovedla k úspěšnému konci jednání o zásadních digitálních či klimatických normách, z nichž některé může „zdědit“ i české předsednictví.

„Je samozřejmé, že pokud něco první země nedokončí, dopadne to na další. Toho můžou země i kreativně využívat - a Česko může chtít dokončit vyjednávání například o některých klimatických zákonech předtím, než předsednictví po nás převezme ´zelenější´ Švédsko,“ řekla ČTK hlavní analytička projektu České zájmy v EU Iva Fialová.

Macron a Evropa

Francouzský prezident Emmanuel Macron se hodlá podle řady expertů prezentovat jako vůdčí postava EU a učinit předsednictví součástí kampaně před dubnovými prezidentskými volbami ve Francii. Bez ohledu na to, že nová česká vláda mluví o zvyšování výdajů na předsednictví proti bezprecedentně nízkému rozpočtu plánovanému předchozím kabinetem, má být francouzská částka výrazně vyšší. To Paříži dovolí najmout více lidí a uspořádat větší množství doprovodných akcí, jichž mají být na čtyři stovky.

„Dá se předpokládat, že francouzské předsednictví bude mnohem více vidět, protože pro prezidenta Macrona je Evropa důležitým tématem a v prezidentské kampani jej nepochybně bude chtít využít. Ve srovnání s tím Česko míří vzhledem k omezenému rozpočtu a ambicím českých vlád spíše k ´udržovacímu´ předsednictví,“ soudí Zuzana Stuchlíková z institutu Europeum.

Na české diplomaty bude z francouzské strany čekat jedna speciální výzva. Francie hodlá veškeré jednací dokumenty prezentovat ve své řeči a zcela upozadit angličtinu, která dosud funguje jako nejpoužívanější jazyk. Podle Hrdé s tím české zastoupení při EU počítá a věnuje zvláštní důraz výuce francouzštiny. „Myslím si, že my všichni v Bruselu jsme na to připraveni,“ dodala diplomatka.