"Dne 10. září 2019 zaslal ministr pro bezpečnost občanů Řecké republiky Michalis Chryssochoidis dopis všem ministrům členských států Evropské unie, do jejichž gesce spadá problematika migrace. V tomto dopise stručně shrnul současnou migrační situaci v Řecku a informoval také o situaci nezletilých bez doprovodu," potvrdilo ve čtvrtek české ministerstvo vnitra.

Do té doby ale vnitro o existenci této skoro dva měsíce staré řecké výzvy nijak neinformovalo.

Řecký ministr Michalis Chryssochoidis v dopise adresovaném osobně konkrétním ministrům vnitra evropských zemí upozorňoval na kritickou situaci, v jaké se v řeckých uprchlických táborech nachází přes 4 000 dětí bez doprovodu, a žádal o pomoc s péčí o 2 500 z nich.

Na Českou republiku by podle řeckých propočtů vyšla péče o 40 nezletilých uprchlíků. Řekové ale v dopise jasně upozornili, že tento počet je jen orientační a jednotlivé státy si samy mají určit, kolik dětí bez doprovodu by zvládly přijmout.

Ministerstvo vnitra neodpovědělo na otázku, jaký počet přijatých nedoprovázených dětí by byl v možnostech Česka. Na dotaz HlídacíPes.org pouze uvedlo, že Evropská unie podporuje Řecko od počátku migrační krize finančně i personálně.

"Řecko obdrželo od Evropské komise více než dvě miliardy eur na vybudování přijímacích kapacit a zvládání velkého počtu žadatelů o azyl. Členské státy, mimo jiné i ČR, od roku 2015 vysílají národní experty na pomoc s azylovým řízením a chodem hotspotů. ČR takto Řecku poskytla již více než 270 expertů," konstatuje Hana Malá z tiskového odboru ministerstva.

Bez odpovědi

Česko tak nechalo prosbu řeckého ministra bez odpovědi:

"Běžnou praxí je, že dopisy podobného informativního charakteru jsou zasílány proto, aby vyvolaly debatu na evropské úrovni. Na tyto dopisy se standardně neodpovídá. Výzvy k relokacím se objevují průběžně," tvrdí ministerstvo vnitra.

Češi ale nebyli sami, kdo na dopis z Atén neodpověděl. Řecký ministr Michalis Chryssochoidis v projevu, který v úterý přednesl v Evropském parlamentu před členy Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci, uvedl, že na jeho žádost reagovala jediná členská země EU.

"Dostali jsme jedinou odpověď. Není to jen otázka pravidel nebo solidarity. Je to otázka civilizace," řekl poslancům zjevně zklamaný Chryssochoidis.

Ten před výborem europarlamentu zkritizoval země, které nepřijímají žádné uprchlíky. Podle něj před kritickou situací stejně neutečou.

"Do července se dal nápor uprchlíků zvládat, během srpna ale jejich počty narostly o 120 %," uvedl řecký ministr pro bezpečnost občanů.

Teenagery v ČR nechceme

Proč vnitro na výzvu řecké vlády nereagovalo, vysvětloval ministr Jan Hamáček na svém twitterovém účtu takto:

"Řecko dopisem všechny min. vnitra EU informovalo o situaci a pokusilo se vyvolat debatu o relokacích, nic nového. Nevidím smysl v tom přesouvat po EU 17leté bez nároku na azyl, když Atény na ochranu hranic a azylové řízení dostávají od EU miliardy," uvedl Hamáček.

Na to jako první reagoval poslanec za TOP 09 Miroslav Kalousek, který Jana Hamáčka ohledně dopisu řeckého ministra interpeloval ve čtvrtek v parlamentu. Podle Kalouska se mezi dětskými uprchlíky bez doprovodu nacházejí i děti mladší 12 let, což pro HlídacíPes.org potvrdila i europoslankyně Michaela Šojdrová, která Řecko kvůli pomoci dětským uprchlíkům v minulém roce několikrát navštívila.

"V březnu tohoto roku jsem přivezla z Řecka vzorový seznam dětí z jednoho uprchlického zařízení v Athénách. V shelteru Metadrasi bylo 14 nedoprovázených prověřených dětí do 12 let. Mezi nimi dva chlapci ze Sýrie ve věku 6 a 8 let," uvedla Šojdrová.

Přijetí? Otázka měsíců

Za dítě bez doprovodu je považována každá osoba mladší 18 let, která se nachází mimo zemi svého původu nebo obvyklého pobytu, je odloučena od obou rodičů a dalších příbuzných a není pod dozorem dospělého, jemuž dohled přísluší na základě zákona nebo zvykového práva. Tzv. "nedoprovázené děti" mají právo na zvláštní ochranu a pomoc v souladu s článkem 20 Úmluvy o právech dítěte OSN.

Česká republika patří k zemím s dobře propracovaným systémem péče o děti bez doprovodu. Stará se o ně zařízení pro děti – cizince v Praze 5, které spadá pod ministerstvo školství.

Podle ředitelky zařízení Zuzany Chmelířové Vučkové není jasné, kolik dětí by v něm případně mohli aktuálně přijmout. Kapacita je třicet lůžek, jejichž obsazenost se průběžně mění.

Pomoc s případným umístěním nedoprovázených dětí z řeckých uprchlických táborů nabídla také iniciativa Češi pomáhají.

"Disponujeme kromě jiného seznamem náhradních českých rodin, které projevily zájem vzít si děti do pěstounské či hostitelské péče. Také máme seznam organizací a občanů, které nabízejí další materiální a finanční pomoc, stejně tak jako například bezplatnou lékařskou péči," vypočítává zástupce iniciativy Jaroslav Miko.

I kdyby se česká vláda rozhodla o určitý počet dětí bez doprovodu z řeckých táborů postarat, rozhodně by to nešlo hned. Proces případného přijetí trvá podle Zuzany Chmelířové Vučkové několik měsíců:

"Jedná se o složitý proces, do kterého jsou zapojena čtyři ministerstva. Kromě ministerstva vnitra a školství ještě ministerstvo práce a sociálních věcí a ministerstvo spravedlnosti," uvedla ředitelka pražského Zařízení pro děti – cizince.

Péče, kterou umí Česká republika nedoprovázeným dětem nabídnout, je ale podle ní na vysoké profesionální úrovni.

"Česká republika má dlouhodobě ověřený systém péče o nezletilé cizince bez doprovodu, který poskytuje vysoce profesionální služby. Pracovníci v tomto systému jsou vysokoškolsky vzdělaní odborníci, kteří si stále prohlubují a rozšiřují svoje pracovní a osobní předpoklady k výkonu takto složité práce," říká Chmelířová Vučková.

"Děti zkoušejí sebevraždu"

Na řeckých ostrovech se podle neziskové organizace The Hope Project momentálně nachází 35 787 uprchlíků. Nejhorší situace je podle Hope Project na ostrově Lesbos v táboře Moria, kde se v prostoru koncipovaném původně pro tři tisíce lidí tísní 14 766 uprchlíků. Dalších osm tisíc jich žije v neoficiálním kempu v blízkosti Morie.

Podle české lékařky Hany Pospíšilové, která oba tábory navštívila, jsou tam velmi obtížné životní podmínky:

"Situace je tam zoufalá. Mnohahodinové fronty na jídlo, sprchu, WC, minimální hygiena a zdlouhavý azylový proces," popisuje Pospíšilová pro HlídacíPes.org s tím, že situace nezletilých uprchlíků a dětí bez doprovodu není o nic lepší. Nejde přitom jen o fyzické strádání, ale i o špatný psychický stav většiny uprchlíků.

"Rozmáhá se tam prostituce, alkohol, drogy, znásilnění. Mladé dívky se bojí v noci opustit stan, děti kolem 13 a 14 se tam pokouší o sebevraždu. Bojí se i dospělí muži. Kolikrát mi vyprávěli, že jim v noci někdo nožem jezdí po stanu. Lidé jsou nevyspalí, unavení, mají za sebou strašné vzpomínky ze zemí svého původu – válku, mučení, pronásledování, pak traumata z cesty přes moře, vše se jim pořád vrací," přibližuje Pospíšilová.

Podle statistik řeckého Národního centra pro sociální solidaritu se ke konci září 2019 v Řecku nacházelo 4 616 dětí bez doprovodu, z toho sedm procent z nich je mladších 14 let. Pocházejí především z Afghánistánu, Pákistánu a ze Sýrie. Právě počty Syřanů v posledních týdnech podle monitorovacích agentur výrazně stoupají.

---

Rozhovor s ředitelkou Zařízení pro děti – cizince Zuzanou Chmelířovou Vučkovou

•  Jsou v ČR, konkrétně ve vašem zařízení, kapacity pro přijetí nezletilých dětí? Popřípadě kolika? 

Česká republika již 15 let intenzivně pomáhá nezletilým cizincům bez doprovodu. Za tuto dobu poskytla dlouhodobou, systematickou a vysoce odbornou péči přibližně 1 000 klientů, kteří se ocitli na území českého státu bez možnosti být se svými nejbližšími. Zařízení pro děti – cizince, které je prakticky jediným poskytovatelem komplexních služeb pro nezletilé děti bez doprovodu v ČR, je státní organizací přímo podřízenou ministerstvu školství.

Pracuje v systému, který je pevně legislativně ukotven a úzce spolupracuje jak se státními orgány, tak s neziskovým sektorem. Jeho úloha v rámci celkového systému poskytování péče nezletilým dětem bez doprovodu je organizační, koordinační a metodická. Kapacita zařízení je celkem 30 lůžek, avšak naplněnost se v průběhu roku mění. Nelze tedy říci přesný počet aktuálně volných míst pro případný příjem dalších nezletilých cizinců.

• Jak složitý je proces jejich případného přijetí a jak dlouho by proces trval? Co vše je nutné v takovém procesu zohlednit?

Proces přijetí nezletilých dětí bez doprovodu není pouhým rozhodnutím jednoho orgánu. Jedná se o multirezortní spolupráci, ve které má každý rezort svoji nezastupitelnou úlohu. Jako ochránce nejlepšího zájmu dítěte a opatrovník plní svoji úlohu resort ministerstva práce a sociálních věcí. Ministerstvo vnitra se věnuje problematice legalizace pobytu a dalším souvisejícím otázkám.

Ministerstvo školství poskytuje plné přímé zaopatření, služby výchovné, vzdělávací a terapeutické. Ministerstvo zdravotnictví poskytuje péči lékařskou ve všech oborech a ministerstvo spravedlnosti rozhoduje v soudních řízeních o umístění klienta do jakékoliv formy náhradní péče. Zprocesování vyššího počtu klientů najednou tedy není otázkou týdnů, ale měsíců vysoce kvalitní a profesionální přípravy.

• Disponuje ČR odborníky, kteří s nezletilými dětmi bez doprovodu umí pracovat?

Česká republika má dlouhodobě ověřený systém péče o nezletilé cizince bez doprovodu, který poskytuje vysoce profesionální služby. Pracovníci v tomto systému jsou vysokoškolsky vzdělaní odborníci, kteří si stále prohlubují a rozšiřují svoje pracovní a osobní předpoklady k výkonu takto složité práce.

• Jak dlouho se můžete o nezletilé děti bez doprovdu ve vašem zařízení starat? Měsíce, roky?

Zařízení pro děti – cizince poskytuje svoje služby klientům od tří do osmnácti let. V případě, že se již dospělý jedinec i po osmnáctém roku věku soustavně připravuje na povolání v rámci denního studia, může mu být na základě smluvního vztahu poskytována péče až do 26 let. Ke každému klientovi je přistupováno individuálně a s ohledem k jeho nejlepšímu zájmu se pak délka pobytu jednotlivých klientů liší.

Tereza Engelová pro Ústav nezávislé žurnalistiky