"Z rodin, které iniciativa Češi pomáhají zaštituje, se o přijetí dětí z řeckých táborů zajímá 200 – 250 lidí. Z toho máme vytipovanou skupinu dvaceti rodin, které můžou děti přijmout klidně i zítra, protože už prošly povinným kursem pěstounství," uvedl pro HlídacíPes.org Jaroslav Miko.

Dodal, že výběr dětí i pěstounských rodin, bude zcela v kompetenci státu. Iniciativa Češi pomáhají chce jen co nejvíce usnadnit přípravu na případné přijetí dětí i následnou péči o ně.

Pomůžou i čeští Syřané 

"Snažíme se připravit ty nejlepší podmínky. Zhruba dvacet rodin má za sebou pěstounské školení specializované i na přijetí dětí cizinců. Další rodiny tímto zhruba šesti týdenním kursem právě procházejí. Máme organizace, které nabízejí pro děti zdarma doučování i zájmové kroužky,“ popisuje Miko nabídku iniciatvy složené z dobrovolníků.

"Úzce také spolupracujeme se syrskou komunitou v Česku. Ta je připravená pomoct s počáteční komunikací mezi dětmi a pěstounskými rodinami a další integrací dětí do naší společnosti," dodává.

Podle něj situaci může usnadnit i fakt, že některé z párů, které projevily o pěstounskou péči dětí z řeckých táborů zájem, jsou napůl syrské nebo irácké.

V případě, že by se Ministerstvo vnitra rozhodlo podpořit přesun vybraných dětí z Řecka do České republiky, směřovaly by nejdříve do zařízení pro nezletilé cizince. Tam by se aklimatizovaly do doby, než soud rozhodne o jejich svěření do pěstounské péče.

Přijmi dítě, zabráníš terorismu

Podle Jaroslava Mika teď záleží především na ministru vnitra Janu Hamáčkovi, se kterým se má iniciativa Češi pomáhají i europoslankyně Michaela Šojdrová sejít začátkem března.

"Za nás budeme od pana ministra žádat, aby byly děti přijaty v rámci Dublinské dohody podle článku 17, kdy v rámci relokace z jedné členské země EU do druhé stačí souhlas ministerstva vnitra. Je to úřednická záležitost, kde není potřeba žádné vládní usnesení," říká Miko.

Michaela Šojdrová předá Janu Hamáčkovi seznam 14 dětí, které jsou ve věku od šesti do dvanácti let. Jedná se o chlapce i dívky ze Sýrie, Afghánistánu, Pákistánu, Maroka a Palestiny. V přeplněných řeckých táborech žijí všechny už déle než dva roky.

Ne všechny z těchto dětí jsou sirotci. Jejich přijetí v Česku by ale neznamenalo i automatické přijetí dalších členů jejich rodin.

"Děti by nedostaly v České republice azyl, takže jim ani nemůže vzniknout nárok na případné sloučení rodin. Dostaly by v Česku dočasnou ochranu, která je do věku 18 let, a až poté si můžou požádat o trvalý pobyt," dodává Jaroslav Miko s tím, že pomoc České republiky považuje zároveň za prevenci terorismu:

"Jsme přesvědčeni, že pokud se k tomu Česká republika nějak nepostaví, tak ty děti skončí na ulici, kde jim hrozí zapojení do kriminálních gangů. Když těm dětem nabídneme nějakou perspektivu, dáme jim v Česku zázemí a teplo rodiny, tak je to podle nás ta nejlepší možná obrana proti nějaké možné radikalizaci či terorismu."

Z řecké ulice do české rodiny

Podle europoslankyně Michaely Šojdrové je v Řecku momentálně 3 792 nedoprovázených dětí, z toho jich je 417 ze Sýrie. Mladších 14 let jich je pouze třicet. Ne všichni z nich jsou sirotci.

"Setkala jsem se s šestiletou holčičkou z Afghánistánu, které zahynuli oba rodiče během cesty. Hodně dětí ale čeká na sloučení s příbuznými v jiné zemi EU. Tyto procesy nicméně trvají roky, takže v mezičase by tyto děti mohly být v Česku v dobré péči a bezpečí, než se jejich situace vyřeší," řekla HlídacíPes.org Šojdrová.

Podle zprávy řeckého Národního centra pro sociální solidaritu žije v Řecku 40,3 % dětí bez doprovodu na ulici, protože úřady pro ně nemají místo ve vhodných zařízeních. Pouhých 0,6 % z téměř čtyř tisíc nedoprovázených dětí má status uprchlíka, 11,8 % čeká v táborech na sloučení s rodinou a 36 % požádalo v Řecku o azyl.

Tereza Engelová pro Ústav nezávislé žurnalistiky