Osm let občanské války v Sýrii zcela zničilo ekonomiku země, o život přišlo 500 tisíc lidí, z miliónů lidí se stali uprchlíci. "Asad nenabízí svému lidu naprosto nic dobrého," popsal situaci v Sýrii ve svém zářijovém čísle prestižní britský The Economist.

O Asadovi týdeník píše jako o diktátorovi úzce spolupracujícím s režimy v Íránu a v Rusku, který nechal zničit celá města, proti některým z obyvatelů vlastní země použil smrtící plyn a řadu dalších nechává hladovět. Naopak svým stoupencům Asad například zajišťuje přístup ke zkonfiskovaným majetkům a další výhody.

V neveřejných hlášeních o vízech vydaných na českém velvyslanectví v syrském Damašku figurují právě i jména lidí úzce spojených s prominenty Asadova režimu a osobami, které jsou na sankčních seznamech Evropské unie.

Sankce vydala EU proti osobám, které jsou "odpovědné za násilné represe vůči civilnímu obyvatelstvu v Sýrii, podporují tento režim nebo z něj mají prospěch nebo jsou s takto jednajícími osobami spojeny".

Mezi těmi, kdo vízum od velvyslankyně Filipi, takzvaně na výjimku, dostali, je například Jawad Rida, syn Buthajny Shabaan, poradkyně prezidenta Asada, která je na sankčním seznamu EU.

Jawad Rida už byl v Česku i dříve. Dorazil sem už v roce 2017, podobně jako dvě neteře prezidenta Bašára Asada – Buchra a Aniseh Chawkat.

Vízum letos v červenci dostal podle důvěryhodných diplomatických zdrojů HlídacíPes.org i Ali Machlúf – syn Asadova bratrance a Ramiho Machlúfa, prominentního podnikatele a jednoho z nejmocnějších mužů dnešní Sýrie, který je také na sankčním seznamu EU.

Do Česka na zotavenou

Do Česka i dále do Evropy mohli díky vízu od velvyslankyně Filipi přijet i Luna Chebel (i ona zde byla již dříve) a její manžel Ammar Saati. Luna Chebel je vlivná poradkyně Bašára Asada. Na sankčním seznamu sice není, ale patří mezi Asadovy nejbližší spolupracovníky. Manželé dokonce podle informací HlídacíPes.org získali v Česku povolení k dlouhodobému pobytu.

"Trochu to vypadá, že pár lidí z režimu do Česka vyloženě jezdí na dovolenou nebo se snaží si tu udělat druhý domov, kdyby to v Damašku nevyšlo. Spousta lidí ze syrské smetánky se snaží obstarat si druhý pas nebo alespoň dlouhodobý pobyt," podotýká pod podmínkou anonymity zdroj z českého Ministerstva zahraničí.

"Režim syrského prezidenta Bašára Asada je despotický," konstatuje Matěj Denk, analytik Asociace pro mezinárodní otázky a expert na Blízký východ. "Do dnešního dne se u moci udržel díky krvavým vojenským zásahům vůči vlastním občanům, podpoře některých geopolitických hráčů a díky zdařilému manipulování islamistickou hrozbou, která postavila Západ de facto před volbu mezi islamistickými radikály zejména z takzvaného Islámského státu a Asadovým režimem a oslabila již tak slabou vůli Západu k aktivnímu vystupování proti syrskému režimu," doplňuje Denk.

To, že se z České republiky stala pro syrské prominenty vyhledávaná klidová zóna, zmínila ve své výroční zprávě za rok 2017 i česká kontrarozvědka, Bezpečnostní informační služba: "ČR se také stala, mj. díky své diplomatické misi v Damašku, vyhledávanou klidovou zónou a vstupní zemí do schengenského prostoru pro některé vysoce postavené zástupce asadovského režimu či jejich potomky, kteří v ČR studují."

Přehled o udělených výjimkách musí velvyslanectví v Sýrii od prosince 2016 povinně zasílat do Prahy.

Oficiálně ale nechce Ministerstvo zahraničí – s odkazem na ochranu osobních údajů – konkrétní jména komentovat. Ujišťuje však, že "osobám, které figurují na sankčním seznamu, respektive jsou evidovány jako nežádoucí osoby, víza udělována nejsou".

Víza na ambasádě v Damašku se ale vydávají takřka výhradně držitelům diplomatických a služebních pasů, tedy právě lidem blízkým režimu Bašára Asada.

Pro prominenty je Damašek

"Letošním rozhodnutím ministra zahraničních věcí (v návaznosti na rozhodnutí ministra zahraničních věcí z roku 2012) bylo stanoveno, že velvyslanectví v Damašku je oprávněno přijímat žádosti o vízum držitelů diplomatických a služebních pasů, a dále držitelů běžného cestovního pasu na základě posouzení vedoucí zastupitelského úřadu," vysvětluje mluvčí MZV Zuzana Štíchová.

"To tedy znamená, že ambasáda v Damašku je oprávněna přijímat za určitých podmínek u případů humanitárního charakteru nebo zahraničněpolitického zájmu rovněž žádosti držitelů běžných cestovních pasů," dodává.

Faktem však je, že běžní Syřané musejí žádat na českém velvyslanectví v Bejrútu. "Jeho kapacita je pro tyto účely výrazně vyšší, a tudíž je podání tímto způsobem upřednostňováno jak ze strany ČR, tak ze strany občanů Sýrie," konstatuje Štíchová.

V Bejrútu bylo za rok 2018 vydáno podle Ministerstva zahraničí celkem 4870 víz, z toho 394 pro občany Sýrie. Za rok 2019 zatím 3028 víz, z toho 186 občanům Sýrie.

Podle české velvyslankyně v Libanonu Michaely Froňkové činí úspěšnost žadatelů o vízum v Bejrútu aktuálně osmnáct procent.

"Jsou to lidé, kteří jsou v našem obchodním zájmu, kteří jsou z naší strany ověřeni v tom smyslu, že jsou to solidní lidé, jejichž zájem není zůstat v ČR nebo v schengenském prostoru. Nehrozí, že by sítem prošel nějaký prominent režimu," řekla Froňková v září v rozhovoru pro Seznam Zprávy.

Na poznámku moderátora, že server HlídacíPes.org přinesl už dříve informace o tom, že víza získávají i prominenti režimu, reagovala: "Naše pozice je velmi přísná a důsledná. Tím nechci říct, že takto nefunguje Damašek, samozřejmě tak funguje, ale to jsou ale opravdu otázky na moji kolegyni."

Počet vydaných víz roste

"Obecně lze konstatovat, že žadatelé na velvyslanectví v Damašku žádají o víza za účelem účasti na mezinárodních jednáních se vztahem k Sýrii, dále se jedná o cesty za účelem léčení či z jiných humanitárních důvodů, rovněž se jedná například o místní spolupracovníky humanitárních organizací působících v Sýrii, dále o žadatele ve spojitosti s Velvyslanectvím Sýrie v ČR (např. diplomaté, jejich rodinní příslušníci, atd.)," vypočítává mluvčí MZV Zuzana Štíchová.

Často jsou prý víza udělována na základě požadavků Evropské unie či Švýcarska za účelem účasti na mírových jednáních v Ženevě. "V této souvislosti je nutné uvést, že Velvyslanectví České republiky v Damašku je v současné době jako jediný zástupce schengenských států schopen zajišťovat výkon vízové agendy pro cesty do Schengenu," upozorňuje Štíchová.

Podobně argumentovala už dříve sama velvyslankyně Filipi. "Valná většina víz, která byla udělena na našem úřadu, vycházela z požadavku Bruselu a Švýcarů, a to jak víza pro vládní, tak opoziční delegace na opakovaná ženevská jednání," vysvětlovala v minulosti na dotaz HlídacíPes.org Eva Filipi, která post velvyslankyně v Sýrii zastává už od roku 2010. Nyní na e-mailem zaslané otázky nereagovala.

Přímo na velvyslanectví ČR v Damašku bylo – podle údajů, které na dotaz HlídacíPes.org poskytlo Ministerstvo zahraničí – vydáno za rok 2018 celkem 111 víz (z toho osm víz s omezenou územní platností na ČR, ostatní jsou jednotná schengenská víza). Za rok 2019, k polovině září, zatím 157 víz (15 z nich do ČR, ostatní schengenská).

Za předchozích pět let (2013 – 2017) vydal Zastupitelský úřad ČR v Damašku 309 schengenských víz. Počet vydaných víz má tedy znatelně rostoucí tendenci.

Robert Břešťan pro Ústav nezávislé žurnalistiky