Organizace se zabývá odhalováním zločinů komunismu. Ministerstvo zahraničí verdikt označilo za symbol represí vůči občanské společnosti a absence nezávislého soudnictví v Ruské federaci. Podle šéfa české pobočky této mezinárodní organizace Štěpána Černouška bylo rozhodnutí zpolitizované a směšné. Organizace s třicetiletou historií bude nyní hledat formy, jak fungovat dál. České pobočky se rozhodnutí ruského soudu netýká, řekl ČTK Černoušek.

Historik Eduard Stehlík považuje rozhodnutí za skandální, náměstek ředitele Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) Ondřej Matějka za špatnou zprávu, která zcela jasně vypovídá o směřování současného Ruska. „Je smutně symbolické, že Memorial vznikl ještě v Sovětském svazu v době uvolňování poměrů za (Michaila) Gorbačova, ale za (Vladimira) Putina musí skončit,“ uvedl Matějka.

Verdikt je podle prohlášení ministerstva zahraničí dalším příkladem, jak ruské orgány zneužívají zákon k postupnému zužování prostoru k nezávislému a kritickému myšlení a dialogu. Zákonem o zahraničních agentech Rusko podle ministerstva porušuje své mezinárodní závazky v oblasti lidských práv. „Žádná společnost nemůže dlouho žít ve lži o vlastní historii a žádná vláda nemůže zakrývat navždy pravdu o politických represích,“ uvedlo ministerstvo. Vyzvalo ruské orgány, aby své rozhodnutí ve věci Mezinárodního Memorialu přehodnotily a zastavily neopodstatněné zásahy vůči občanské společnosti a nezávislým médiím.

„Jeden by čekal, že se Rusko po tolika letech oprostí od své minulosti. Tamější režim se ale nadále drží toho, co má ozkoušené - politicky motivované procesy, zatýkání a omezování svobody. Smutné,“ uvedla na twitteru ministryně pro vědu Helena Langšádlová. Europoslanec TOP 09 Jiří Pospíšil připomenul rezoluci Evropského parlamentu proti zrušení organizace. „Zastrašit a umlčet, to je již dobře známý putinovský styl vládnutí,“ napsal.

Místopředsedkyně Sněmovny Olga Richterová označila rozsudek za součást snahy režimu ruského prezidenta Vladimira Putina umlčovat lidi i dnes. „Je smutné, že země s tak bohatou kulturou se tolik bojí pravdy o svých dějinách i současnosti,“ uvedla. Předseda senátního zahraničního výboru Pavel Fischer označil verdikt za „smutný doklad zvrácenosti poměrů za režimu Vladimira Putina“. Memorial hledal stopy po totalitních zvěrstvech minulosti a povzbuzoval občanskou odvahu ve společnosti. Rozhodnutí ublížilo nejen Rusku, ale i památce všech obětí totality, dodal Fischer.

Podobně se vyjádřil i senátor z klubu STAN a někdejší prezidentský kandidát Marek Hilšer. Podle něho je odhalování pravdy „o krvavé a zvrhlé totalitě SSSR“ nepohodlné Putinovi s ohledem na jeho minulost. „Je to totiž pravda o něm, o jeho komplexech a násilí, které je za ním a které chystá,“ napsal senátor.

Ostuda pro Rusko

Hilšer patřil spolu s předsedou horní komory Milošem Vystrčilem k iniciátorům otevřeného dopisu, v němž více než polovina senátorů vyjádřila letos v listopadu nesouhlas se záměrem ruských úřadů organizaci zlikvidovat. Poukázali na to, že Memorial zveřejnil jména více než tří milionů obětí represí sovětského totalitního režimu včetně tisíců Čechů, spolupracuje s ÚSTR a zveřejňuje jména politických vězňů v současném Rusku a informace o porušování lidských práv v ruských věznicích. Matějka uvedl, že ÚSTR bude s lidmi z Memorialu spolupracovat nadále.

Černoušek označil zdůvodnění ruského soudu za záminku, jak se zbavit nepohodlné organizace. „To je opravdu směšné a obrovská ostuda Ruska,“ uvedl. V každém případě organizace bude fungovat nadále, o formě se její zástupci poradí s ruskými partnery.

Ředitel památníku Lidice a historik Stehlík informaci o rozpuštění Memorialu označil za skandální. „Svědčí to o tom, že se Ruská federace posouvá někam, kde bychom ji rozhodně vidět nechtěli,“ řekl ČTK.

Memorial podle něj fungoval jako instituce, která se dívala na ruské dějiny objektivně, a to včetně některých temných kapitol minulosti někdejšího Sovětského svazu. Od znemožnění lidem poznat jejich dějiny je podle Stehlíka jen krok k překrucování historie. Obává se, že pravým důvodem postupu ruských úřadů je snaha vymazat a překroutit výklad temných kapitol ruských dějin.

Memorial vznikl na konci 80. let jako skupina. K jeho zakladatelům patřil sovětský disident a nositel Nobelovy ceny za mír Andrej Sacharov. Jako organizace Mezinárodní Memorial funguje od roku 1992, proslul především odhalováním zločinů stalinismu, věnuje se také ochraně lidských práv.

Uskupení samo sebe označuje spíše za hnutí než za jednu organizaci. V roce 2018 mělo přes 60 poboček a přidružených organizací roztroušených po celém Rusku. Řada z nich se stala v minulosti terčem útoků. Mezinárodní Memorial má také zahraniční pobočky, a to například v Německu, ve Francii a v Itálii. Pobočka Memorial Česká republika vznikla v roce 2016.