Na tiskové konferenci v této souvislosti zopakoval, že Rusko vnímá jako hrozbu možné rozšiřování Severoatlantické aliance na východ a rozmisťování zbraňových systémů poblíž Ruska, zejména na Ukrajině. Aliance podle prezidenta Rusku v minulosti o svém rozšiřování opakovaně lhala. Moskva v minulých dnech předložila USA a NATO řadu návrhů, které by podle jejího názoru zaručily ruskou bezpečnost.

„Naše činy budou záviset nikoliv na průběhu rozhovorů, ale na zajištění bezpečnosti Ruska,“ zdůraznil Putin s tím, že o konflikt se Západem jeho země zájem nemá.

Napětí v Evropě

Šéf Kremlu dal najevo, že Západ a Ukrajinu pokládá za viníky nynějšího růstu napětí v Evropě. Rusko podle něj jen reaguje na vznikající hrozby, například se obává, že ukrajinská vláda chystá další vojenskou operaci proti proruským separatistům v Donbasu na východě země.

„Dali jsme na srozuměnou, že další rozšiřování NATO na východ je nepřípustné,“ sdělil Putin. „Nejsme to my, kdo přišli k USA se střelami. To oni rozmisťují střely na prahu našeho domu,“ zdůraznil a přirovnal to k hypotetické situaci, kdy by Rusko rozmístilo rakety u kanadsko-americké nebo americko-mexické hranice.

Putin nicméně ocenil „velkou pozitivní reakci“ na ruské návrhy, požadující od Západu bezpečnostní záruky.

Podtrhl, že nyní není řada na Rusku, aby dávalo světu záruky, nýbrž na Západu. „Teď je míč na jejich straně,” řekl na adresu západních zemí, kterým Kreml v minulých dnech předložil sérii návrhů týkajících se bezpečnostních otázek. Rusko požaduje od USA a NATO právně závazné záruky, že se NATO nerozšíří dále na východ a že v zemích sousedících s Ruskem nebudou rozmístěny zbraně ohrožující Rusko. Podle Putina byla první americká reakce vstřícná a diplomaté by se k jednání mohli sejít už na počátku příštího roku v Ženevě.

„Teď vzniká pocit, že Ukrajinci chystají třetí vojenskou operaci,“ prohlásil Putin, který za počátek růstu napětí označil „státní převrat“ v Kyjevě v únoru 2014, po kterém následovala ruská anexe Krymu a vypuknutí proruského povstání v Donbasu. V případě Krymu muselo Rusko podle Putina reagovat na žádosti o ochranu.

Zákon proti opozici

Ruský prezident Vladimir Putin dnes před novináři hájil ruský zákon označující jeho oponenty a kritiky, nepohodlné nevládní organizace a nezávislá média za „zahraniční agenty“. Ruský zákon je podle Putina „mnohem liberálnější“ než obdobný zákon v USA. Prezident také navrhl „otočit list“ za otravou svého hlavního oponenta na domácí scéně, nyní uvězněného opozičního politika Alexeje Navalného - aniž by ovšem Navalného jméno vůbec vyslovil.

Důvodem má být podle Putina to, že Moskva nedostala od Západu „ani jediný materiál“, potvrzující otravu, Západ prý ani nepřipustil ruské experty ke zkoumání otravy, která podle západních laboratoří byla dílem bojové látky ze skupiny novičok.

Opoziční politik a bloger zkolaboval loni v srpnu na palubě letadla, kterým se vracel do Moskvy. Nejprve byl ošetřován v sibiřském Omsku, kde stroj nouzově přistál, později byl po mezinárodním tlaku a naléhání rodiny v bezvědomí přepraven do Berlína. Němečtí lékaři našli v jeho těle stopy otravy, v říjnu potvrdila přítomnost látky v těle Navalného i Organizace pro zákaz chemických zbraní (OPCW). Moskva tvrdí, že ruské testy stopy jedu neodhalily.

„Rusko nelze porazit, lze jej zničit jen zevnitř,“ prohlásil Putin v odpovědi na otázku týkající se soustřeďování moci v Rusku v jediných rukou, což v minulosti vedlo k válkám a revolucím. „Kdo ničil Rusko zevnitř za první světové války? Ti, co byli ve službách cizích států,“ dodal Putin, nejspíše v narážce na financování bolševiků císařským Německem.

Ve Spojených státech podle Putina hrozí za působení ve službách cizího státu až pět let vězení, zatímco „u nás nic nezakazujeme, chceme jen znát jasný zdroj financování“.

Americký zákon o registraci zahraničních agentů obsahuje několik výjimek pro lidi zastupující komerční zájmy, kteří zaregistrovali svou činnost v souladu se zákonem o otevřeném lobbingu. V Rusku však obdobný zákon neexistuje, poznamenala stanice BBC. Americký zákon se také nevztahuje na zahraniční média, která nefungují v zájmu svých vlád, veřejně je kritizují a neskrývají zdroje svého financování. Další rozdíl spočívá v tom, že „zahraniční agent“ v USA musí dostávat peníze přímo z rozpočtu jiného státu. V Rusku se lze stát „zahraničním agentem“ obdržením peněz z libovolného zdroje v zahraničí, dodala BBC.

Zákon o takzvaných zahraničních agentech Rusko přijalo v roce 2012 a postupně ho rozšířilo z nevládních organizací na nezávislá média i jednotlivce, kteří přijímají finance ze zahraničí a podle úřadů vyvíjejí politickou činnost.