Ústav v prohlášení zároveň žádá české politiky, aby o situaci jednali na celoevropské úrovni. Ruská generální prokuratura požádala Nejvyšší soud o uzavření organizace Mezinárodní Memorial, která patří mezi nejstarší a nejrespektovanější skupiny hájící lidská práva v Rusku.

Prokuratura podle čtvrtečního vyjádření Memorialu jako důvod uvedla, že organizace soustavně porušuje kontroverzní zákon o takzvaných „zahraničních agentech“. Uskupení označilo postup úřadů za nezákonný a chce se proti němu odvolat. Soudní jednání je nařízeno na 25. listopadu.

„Žaloba poukazuje na údajné porušování právních předpisů o 'zahraničních agentech', spočívající v tom, že na některých publikacích vydávaných Mezinárodním Memorialem chybělo označení 'zahraniční agent'. (...) Vedení Mezinárodního Memorialu se proti žalobě kategoricky ohradilo s poukazem, že zákon o zahraničních agentech je koncipován účelově jako nástroj k potírání nezávislých organizací. I přes tuto skutečnost Memorial zákon dodržuje,“ uvedli zástupci ÚSTR s tím, že pro likvidaci sdružení proto neexistuje žádný právní základ.

„Ústav pro studium totalitních režimů je hluboce znepokojen pokračujícími zásahy vůči zastáncům lidských práv a nezávislého historického bádání v Rusku, jejich obtěžováním a pronásledováním. Máme vážné obavy také o osud neocenitelného archivního materiálu sdružení, jenž se vztahuje k výzkumu a uchování paměti o politických represích,“ stojí také v prohlášení ústavu.

Zástupci ÚSTR dále žádají politické představitele České republiky, aby se „o bezprecedentní pronásledování“ sdružení Mezinárodní Memorial zajímali a o aktuální situaci jednali na celoevropské úrovni.

Kontroverzní ruský zákon

Memorial vznikl na konci 80. let a k jeho zakladatelům patřil sovětský disident a nositel Nobelovy ceny za mír Andrej Sacharov. Organizace proslula především odhalováním zločinů stalinismu, věnuje se také ochraně lidských práv.

Uskupení se označuje spíše za hnutí než jednu organizaci. V roce 2018 mělo přes 60 poboček a přidružených organizací roztroušených po celém Rusku. Řada z nich se stala v minulosti terči útoků. ÚSTR s Memorialem spolupracuje například na vytvoření společné databáze perzekvovaných Čechoslováků na území Sovětského svazu či projektu Poslední adresa, který připomíná osudy obětí komunistického režimu.

Označení „zahraniční agent“ je termín z éry Sovětského svazu a má hanlivý podtext. Zařazení na seznam s sebou nese další vládní kontrolu. Rusko kontroverzní zákon přijalo v roce 2012, původně se týkal nevládních organizací, později i nezávislých médií, která přijímají finance ze zahraničí a podle úřadů vyvíjejí politickou činnost.

Loni v prosinci ruští zákonodárci schválili rozšíření normy i na jednotlivce a neregistrovaná veřejná sdružení. Pokud se někdo na seznamu ocitne, musí se mimo jiné jako „zahraniční agent“ registrovat a informovat úřady o své činnosti. Jednotlivcům za porušení tohoto zákona hrozí až pět let vězení. Obhájci lidských práv zákon kritizují a označují ho jako prostředek ruské moci k potlačení opozice a pronásledování občanské společnosti.