Brexit bude napínavý jako detektivka od Agathy Christie

MAGAZÍN - Magazín autor: Pavel Jégl

Britský odchod z Evropské unie bude podobný detektivce se spletitými zápletkami. První se objevila hned na začátku. Dá se shrnout do otázky: Zabili soudci brexit?

Plyšový anglický buldok a vlajky EU

Plyšový anglický buldok a vlajky EU,zdroj: Profimedia.cz

Britský rozvod s Evropskou unií bude pomalý, komplikovaný a poddaní královny Alžběty nakonec mohou z unie odejít jen jednou nohou a druhou v ní zůstat. Takový vývoj lze předvídat po verdiktu vrchního soudu v Londýně.

Soud ve čtvrtek rozhodl (verdikt zde), že vláda nemůže dát výpověď z unie bez souhlasu parlamentu. Pro kabinet konzervativní premiérky Theresy Mayové to je vážná komplikace.

Investorka proti vládě

Britové se v červnu v lidovém hlasování vyslovili poměrem hlasů 52 ku 48 pro odchod monarchie z bruselské Evropy. Mayová chtěla výstupní rozhovory zahájit nejpozději příští rok v březnu bez projednání v parlamentu a vést je co nejrychleji a co nejjednodušeji. "Referendum je pro vládu závazné, parlament ani soud by ho neměly zpochybňovat," prohlašovala premiérka.

Jenže soudní senát dal za pravdu skupině vedené Ginou Millerovou, investiční manažerkou z londýnské City, která namítala, že s brexitem mohou Britové přijít o některá práva, třeba o právo na volný pohyb – což není možné bez souhlasu parlamentu. Soudci pravili, že odchod z unie bude mít dopad na legislativu, a proto vláda nemůže parlament obcházet.

"Postup vlády je v rozporu s principem svrchovanosti parlamentu," píše se v usnesení soudu.

V demokracii, která používá přívlastek parlamentní, to je logický závěr.

Zrada i naděje

Britská vláda se proti rozsudku odvolala k nejvyššímu soudu a jeho soudci si pro jednání o této věci vyčlenili čas od 5. do 8. prosince. Většina právníků však předpokládá, že kabinet opět prohraje. Argumenty stěžovatelů jsou silné.

Norman Smith, analytik stanice BBC upozorňuje, že jednání v obou komorách parlamentu pak může trvat několik měsíců. To by mohlo ohrozit začátek rozhovorů britské vlády s Evropskou komisí plánovaný na březen.

Propagátory brexitu taková vyhlídka samosebou rozezlila, stoupence členství v unii naopak povzbudila. Mezi ty první patří Nigel Farage, zakladatel Strany nezávislosti Spojeného království (UKIP. "Je to pokus zradit voliče," řekl o rozhodnutí soudu.

Ke druhé skupině se hlásí profesor Anthony Grayling z londýnské New College of Humanities. "Rozhodnutí dává naději každému, kdo si přeje, aby Británie v Evropské unii zůstala," napsal na Twitteru

Je to však jen mizivá naděje. Parlament podle všeho brexit nepřehlasuje.

Poslanci kývnou,  ale…

Zastánci členství království v unii mají v parlamentu většinu. Poslanci jsou však voleni v jednomandátových obchodech a ve dvou třetinách z nich převážily hlasy pro odchod z unie. Je zjevné, že zástupci lidu budou vůli voličů ctít.

"Je správné, že o odchodu z Evropské unie bude rozhodovat parlament. Výsledek referenda bychom ale měnit neměli. Byli jsme v něm pověřeni, abychom vyjednali odchod. Respektujeme to a pověření voličů přijímáme," citoval deník Guardian poslance Keira Starmera, stínového ministra opozičních labouristů pro brexit.

Deník Daily Telegraph píše, že takový názor převládá jak v Dolní sněmovně, tak (horní) Sněmovně lordů.

Ostatně, pokud by zákonodárci hlasovali opačně než britští voliči v referendu, popřeli by své dřívější rozhodnutí svěřit verdikt o členství v unii do rukou obyvatel. Referendum o tomto tématu odhlasovali přesvědčivým poměrem hlasů – šest ku jedné.

… svážou premiérce ruce

Poslanci ale mohou vládě svázat ruce. A pokud dostanou možnost, tak to udělají. Dá se tušit, že budou požadovat, aby vláda vyjednala měkký ("soft"), nikoli tvrdý ("hard") brexit.

"Je to příležitost říct ne tvrdému brexitu, který ohrožuje naši ekonomiku a pracovní místa," oznámil v rozhovoru pro BBC vůdce liberálních demokratů Tim Farron.

Mayová by se tlaku Dolní sněmovny mohla bránit tím, že by prosadila předčasné volby. V nich mohou konzervativci posílit. Dává však najevo, že to nemá v úmyslu.

A jaký je mezi oběma brexity rozdíl? Zjednodušeně se dá popsat v několika větách:

Tvrdý brexit:

  • Britové s EU dojednají dvoustranné obchodní dohody.
  • Británie bude moci regulovat přistěhovalectví ze zemí sedmadvacítky.
  • Britská a unijní legislativa budou odděleny.
  • Britové ztratí volný přístup na unijní trh.

Měkký brexit:

  • Británie si udrží volný přístup na vnitřní trh unie, patrně se stane členem Evropského sdružení volného obchodu (European Free Trade Agreement, EFTA), které kromě Norska sdružuje Island, Lichtenštejnsko a Švýcarsko.
  • Británie neomezí platnost čtyř ekonomických svobod vnitřního trhu unie – volný pohyb zboží, kapitálu, služeb a především lidí. To znamená, že občanům sedmadvacítky zůstane právo žít a pracovat v Británii. Totéž právo zůstane Britům ve zbytku unie.
  • Britská a unijní legislativa zůstanou propojeny.

Shrnuto: Při měkkém brexitu, který euroskeptik Nigel Farge nazval brexitem polovičním, většina Britů a obyvatel kontinentální Evropy odchod Spojeného království z unie nijak nepocítí.

Právě k takovému "exitu" teď Británie nejspíš zamíří. Otázkou je, zda se povede.

Tagy: Velká Británie zahraničí Evropská unie britská vláda britská politika evropská politika Brexit

Zdroje: Vlastní