Na naší scéně vzniká nové politické hnutí. Jmenuje se Budoucnost a chce se postavit oligarchům a prosazovat spravedlivější a udržitelnější fungování společnosti. Svůj první sjezd plánuje na duben, aktuálně připravuje podání registrace u ministerstva vnitra. Kandidovat se chystá už v letošních krajských a senátních volbách, ačkoli v první řadě cílí na nadcházející volby do Poslanecké sněmovny.

Existuje v české politice prostor pro hnutí s levicovým programem, které by se prosadilo na celostátní úrovni, a přitom by vzniklo takřka z ničeho na zelené louce? Většina stran, které o levicovou politiku v nějaké podobě usilovaly nebo se stále pokoušejí, nepochybně strádá. Dobře na tom nejsou sociální demokraté, KŠCM a už vůbec ne Zelení (nechme stranou hnutí ANO či Piráty, které se samy jako levicové subjekty nevnímají).

Možnost, že se mezi ně vklíní nově vzniklá strana či hnutí, určitě existuje, byť by to samozřejmě z mnoha důvodů nebylo vůbec snadné. Zvlášť když od začátku nebude mít zajištěné bohaté financování a do svých řad nezláká známé tváře, které by k němu přitáhly větší pozornost a zároveň sloužily jako tahák na voliče.

Vše by potom záleželo na tom, zda by se nově vzniklé uskupení dostatečně lišilo od výše uvedených stran a zda by se mu podařilo se s velkou trpělivostí postupně vytvářet a budovat zdola, nabalovat na sebe stále více příznivců a skutečně se stát širším hnutím, které by těžilo z aktivity svých členů a členek. Pokud by šlo pomalu, ale jistě touhle cestou, nakonec by to mohlo přinést kýžené výsledky, jako se to stalo například u Pirátské strany.

Vypadá to, že zmíněná Budoucnost se chce o něco takového pokusit. Určitě je to běh na dlouhou trať. Těžko si myslet, že hnutí, které má za cíl vzniknout zdola a které nedisponuje silným ekonomickým či institucionálním zázemím, uspěje přes noc. Může to trvat několik let, než podobný subjekt ve společnosti dostatečně zakotví, nabalí na sebe větší množství sympatizantů a získá si důvěru alespoň tolika voličů, aby se jeho zástupci dostali do dolní komory.

Do boje proti oligarchům bezostyšně prosazujícím vlastní zájmy

Na webových stránkách Budoucnosti se mimo jiné uvádí: "Jakou má naše země budoucnost? Pracujeme za peníze, které nám sotva zaplatí slušné bydlení. Každý desátý člověk žije pod hranicí příjmové chudoby. Téměř milion z nás se potýká s exekucí. Desetitisíce lidí nemají ani střechu nad hlavou nebo jim hrozí, že o ni přijdou. Oligarchové zatím bezostyšně prosazují své zájmy. Pánové Křetínský, Kellner, Bakala, Babiš, Tykač a další pustoší naši krásnou zemi a rozkrádají budoucnost nás všech i našich dětí. Důsledkem klimatické krize přicházíme o zdraví, úrodu na polích i vodu ve studnách."

Politické uskupení, které by přicházelo s něčím podobným a s takovým důrazem a intenzitou, tady dosud nebylo. Je možné, že se tímto směrem vydá ještě další levicová strana, která v uplynulých dnech vznikla spojením platformy Skutečná levice se Stranou demokratického socialismu, případně Strana zelených, která si v sobotu zvolila nové vedení. Budoucnost to však učinila jako první.

Není ale příliš pravděpodobné, že uspěje více podobně zaměřených stran. Spíše se nakonec stane to, že jedna z nich zčásti zastíní a zčásti pohltí zbývající. To, která z nich to bude, se ukáže nejpozději v příštích sněmovních volbách.

Druhá věc je, jestli takto profilované hnutí může skutečně do české politiky výrazněji promluvit, anebo i kdyby náhodou jednoho dne usedlo v Poslanecké sněmovně, vydrží zde maximálně jedno dvě volební období, a pak opět nenávratně zmizí ze scény.

Potíž je v tom, že je strašně jednoduché vymezovat se způsobem, jak to dělá Budoucnost - kritizovat, že každý rok do zahraničí odtečou stovky miliard korun a že jsme montovna pro zbytek Evropy, na které vydělávají spekulanti a majitelé nadnárodních korporací. To je velmi snadné, ovšem změnit to už taková sranda není.

Na hrubý pytel hrubá záplata

S jakými návrhy v tomto směru přichází Budoucnost? Zatím toho moc není: "Snížíme zdanění práce a státní pokladnu naplníme daněmi z kapitálu, spekulací, velkého majetku a extrémně vysokých příjmů. Nastavením vyšších mezd a podporou kolektivního vyjednávání zastavíme odliv peněz od pracujících k zahraničním vlastníkům. Podpoříme družstevnictví jako způsob udržitelného podnikání i větší roli zaměstnanců a zaměstnankyň při rozhodování ve velkých firmách. Ukončíme švarcsystém. Založíme veřejnou banku a veřejného telefonního operátora."

Není jasné, co z toho je lék na to, abychom přestali být montovnou. Řešení všeho se zdá být ve zdanění kapitálu, zvýšení mezd, družstevnictví a veřejných podnicích. Realita je samozřejmě složitější, což se ukazuje i na snaze zavést u nás digitální daň, která by se vztahovala na internetové firmy s určitým globálním obratem. Velvyslanec Spojených států v České republice se už nechal slyšet, že důsledkem takové daně může být přiměřené protiopatření ze strany USA.

Zkrátka žonglovat s daněmi nestačí. Je třeba myslet i na další souvislosti a dopady. Totéž platí i při snaze zastavit odliv finančních prostředků do zahraničí - ať už zdaněním či vyššími mzdami. A mávnout nad tím rukou s tím, že když odsud zahraniční firmy a korporace odejdou, nahradíme je státními, zní sice pěkně, ale realizovat se to bude hůře. A hlavně se těžko domýšlí, jaké všemožné důsledky by to mělo.

Pokud nové hnutí myslí vážně, co navrhuje, a chce s tím oslovit větší množství voličů, bude muset podrobně rozpracovat, popsat a propočítat, jak si představuje všechny ty změny. A je jich ještě o dost více: zrušení soukromých exekutorů, zkrácení pracovní doby, co nejrychlejší přechod na bezuhlíkové hospodářství při zajištění zaměstnanosti a veřejných služeb...

Spravedlivá vize budoucnosti pro všechny

Právě to ve výsledku rozhodne o tom, zda hnutí uspěje. Neurčité a nedomyšlené plácání voliče nenadchne. Tím jsou již přesyceni. Koneckonců i šéf hnutí ANO Andrej Babiš je kromě jiného utáhl na velmi konkrétní zvyšování důchodů, které se mu v době trvajícího ekonomického růstu zajišťuje velmi snadno.

Důležité je i to, kdo nové levicové hnutí bude reprezentovat navenek. Nyní za něj vystupuje Filip Hausknecht a Vendula Couvreur. Hausknecht patří mezi zakladatele sociálního bistra Střecha, které funguje jako družstvo, rovněž býval členem Strany zelených. Couvreur je místopředsedkyně spolku Idealisté.cz a družstevní nakladatelka a v minulosti působila jako asistentka europoslance Jana Kellera zvoleného za ČSSD.

V době, kdy se hnutí snaží především přilákat nové členy a rozšířit své řady, může Hausknecht s Couvreur svou roli plnit velmi dobře. Ale pokud má Budoucnost zabodovat ve sněmovních volbách a zaujmout široké masy lidí i v menších městech a vesnicích, bude možná potřebovat ještě trochu jiný typ lidí, který ji bude reprezentovat. To však záleží i na tom, na jaké přesně voliče se chce zaměřit, což v tuhle chvíli není zcela zřejmé.

Podle toho, co hnutí píše na svých webových stránkách, se dá říct, že chce být široce zacíleným levicovým hnutím pro početné vrstvy společnosti, a ne pouze trendy subjektem pro progresivně naladěné levičáky ve velkých městech (byť Hausknecht a Couvreur tak mohou působit).

Nabízí vizi budoucnosti, která se jeví být budoucností, v níž je opravdu místo skoro pro každého (jenom oligarchové a bohatí spoluobčané by to měli o dost těžší): "Přicházíme s vizí spravedlivé, bezpečné a udržitelné budoucnosti. Budoucnosti, ve které ze společně vytvořeného bohatství těžíme všichni, a ne jen úzká vrstva nejbohatších. Budoucnosti, ve které je spolupráce přínosnější než soupeření. Budoucnosti, ve které práce dává smysl a je dobře placená. Budoucnosti, ve které se myslí na všechny." Snad jen by to chtělo stáhnout ji trochu blíže k zemi a ukotvit ji aspoň zčásti v realitě.